Ministři skupiny G8 diskutují o klimatických změnách
Nejvyšší představitelé skupiny G8 se dohodli letos v červenci na schůzce ve skotském Gleneagles, že zástupci jejich zemí budou pokračovat v diskusi o problémech, k nimž dochází na Zemi podle mínění značné části vědců v důsledku "globálního oteplování".
Klimatické změny, jichž jsme se stali svědky v uplynulých letech, považují sice stále někteří vědci za "normální" odchylky od daného a v podstatě nezměněného stavu, ale nemalá část vědecké veřejnosti je připisuje našemu chování, konkrétně důsledkům zběsile urychlované industrializace.
Jisté je, že tyto klimatické změny jsou velmi nápadné. Například Spojené státy letos zasáhl rekordní počet mimořádně ničivých hurikánů, z nichž jeden - hurikán Katrína - způsobil asi nejhorší přírodní katastrofu v americké historii. Ale přitom stojí za povšimnutí, že právě americký prezident George Bush patří k politikům, kteří dosud neuznávají názor, že vůbec dochází k nějakým klimatickým změnám a "globálnímu oteplování". Spojené státy proto také dosud nepřistoupily k podpisu tzv. kjótského protokolu, který předepisuje signatářským zemím maximální výši emisí, jež mohou vypouštět do atmosféry.
Je příznačné, že to byl právě britský premiér Tony Blair kdo - jako hostitel samitu skupiny G8 v Gleneagles a ve snaze nějak pomoci překlenout rozdíly v názorech mezi evropskými a americkými představiteli - navrhl, aby se o této věci dále jednalo na úrovni ministrů a aby byli přizváni k tomuto jednání i státy, které nejsou členy G8-čky, ale které do velké míry také znečišťují emisemi celosvětové životní prostředí, především Indie a Čína.
V obou těchto asijských gigantech, zvláště v Číně, probíhá nyní nesmírně rychlá industrializace, při níž - podobně jako tomu bylo třeba v 19. a dokonce ještě i ve 20. století v Evropě anebo Americe - jdou v honbě za bohatstvím země téměř veškeré ohledy na životní prostředí stranou.
Ohlášená konference k tomuto tématu se tedy až teď koná v Londýně a účastní se jí celkem 20 ministrů energetiky z průmyslových i rozvojových zemí. Jak v jejím úvodu podotkla britská ministryně životního prostředí Margaret Beckettová, která diskusi řídí, "stojíme před časovým rozvrhem, řízeným přírodou a vědeckými poznatky o předvídatelných klimatických změnách, nikoli průběhem našeho vyjednávání".
Hlavním úkolem konference je nalézt způsob, jak omezit škodlivé emise do ovzduší a dosáhnout stability klimatu. Musí to ale být způsob, na němž se dohodnou všechny státy a ne jenom některé, jako tomu bylo v případě Kjotského protokolu. A v této souvislosti se už diskutuje o tom, co bude následovat po roce 2012, kdy vyprší platnost této dohody.
Britský premiér Tony Blair například zastává názor, že by nemělo valný smysl zákonná omezení Kjotského protokolu dále prodlužovat, když se na nich stejně nedokáží všichni dohodnout. Podle něj je nyní naopak zapotřebí hledat alternativní zdroje energie a postupně přecházet na takové moderní technologie, které jsou mnohem ohleduplnější k životnímu prostředí.
Přál by si, aby ve vývoji nejmodernějších energetických technologií úzce spolupracovaly vyspělé země světa s rozvojovými zeměmi a aby jim také nabídly tyto technologie - jako skutečnou alternativu dalšího ekonomického rozvoje.
Vědci se obávají, že celosvětové emise kysličníku uhličitého do ovzduší stoupnou do roku 2030 o 60 procent, vzhledem ke znečištění, k němuž dochází v rozvojových zemích. Mezinárodní agentura pro energetiku proto vyzývá k radikálnímu snížení emisí plynů, které způsobují tzv. skleníkový efekt a tvrdí, že asi 80 procent těchto emisí způsobuje využívání tradičních zdrojů energie, především spalování.
K jakýmkoli radikálním zásahům je ovšem zapotřebí i spolupráce podnikatelů a situace není tak jednoduchá, jak si to někdy představují aktivisté dobrovolných skupin, které bojují za snížení emisí. Mezinárodní kampaň skupiny "Přátelé Země" například požaduje konkrétní závazky jednotlivých zemí a definitivní dohodu ministrů, která by vzešla již z nynější konference v Londýně. Její vedoucí tvrdí, že jen "vřelá slova" politiků nestačí.
Jak ale podotýká britská ministryně Beckettová, cestě k mezinárodní dohodě nebude tak snadná. Je totiž zřejmé, že pro Čínu a Indii - a další rozvojové země - zůstává ekonomický rozvoj hlavní prioritou a na jakákoli omezení budou muset přistoupit dobrovolně. Dnešní schůzka ministrů v Londýně stačí asi jen připravit podmínky pro další jednání koncem listopadu a začátkem prosince v Kanadě, které se uskuteční pod hlavičkou OSN.
