Ebadiová vyzývá k vyřešení krize kolem Íránu jednáním
Íránský jaderný program nenechává spát už vůbec nikoho z vlivných hráčů světové politiky. Spojené státy už ve spojitosti s Teheránem nevylučují ani vojenský útok. O Íránu těchto dnů byla dnes řeč i v Berlíně. Tam představovala svou autobiografii bezesporu nejznámější současná Íránka, držitelka Nobelovy ceny míru Širín Ebadiová. Její názory, a to nejen na jadernou krizi, přiblíží berlínský zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek.
Člověk se diví, kde se v drobounké ženě bere ta energie, se kterou bojuje za demokracii a lidská práva v zemi, která slabšímu pohlaví tak nepřeje. S Širín Ebadiovou je spojena řada zajímavých primátů. Jako první žena v dějinách Íránu se roku 1974 stala soudkyní a poté i předsedkyní Teheránského soudu. Po islámské revoluci v roce 79 byla tato žena, která ví, jak vypadá samovazba v íránském provedení, "degradována" na sekretářku jen kvůli tomu, že je ženského pohlaví. Před třemi lety se doktorce Ebadiové jako první muslimce dostalo té cti stát se nositelkou Nobelovy ceny míru.
"Když jste přesvědčeni o správnosti cesty, po které jdete, pokračujete dál navzdory všem překážkám. Kromě toho, jsem muslimka, věřím v Boha a to mi dává sílu do další práce. Jsem Íránka, musím zůstat ve své zemi a doufám, že v Íránu taky umřu," řekla dnes v Berlíně v mateřském jazyce Farsí Širín Ebadiová.
59letá právnička bojuje hlavně za práva žen a dětí. Její nevládní sdružení pak zdarma poskytuje právnické služby drtivé většině osob stíhaných v Íránu za politické delikty. Matka dvou dcer bojuje za demokratizaci íránské společnosti a trvale kritizuje fundamentalistické praktiky teheránského režimu. Její komentář k současné roztržce kolem íránského jaderného programu proto možná mnohé překvapí.
"Během nedávného pobytu ve Spojených státech jsem se přesvědčila o snaze připravit veřejné mínění prostřednictvím televize a ostatních médii na vojenský útok na Írán. Nevím, jestli je to psychologická válka nebo se tím sledují konkrétní politické cíle. I přes veškerou kritiku íránské vlády nehodláme v žádném případě dopustit, aby na naši půdu vstoupila noha byť jediného amerického vojáka," tvrdí Širín Ebadiová.
Ta spolu s další držitelkou Nobelovy ceny míru, Američankou Jody Williamsovou, vyzvala země, které se v krizi angažují, aby názorové rozdíly vyřešily prostřednictvím jednání. To podle představ obou aktivistek nemá probíhat jen na úrovni vlád nebo parlamentů, ale také nevládních organizací. Že cesta vojenské intervence není tou správnou, dokazuje podle Širín Ebadiové současné dění v Iráku.
"Není nejmenších pochyb o tom, že Saddám Husajn byl diktátor. Jakou cenu ale teď musí irácký lid platit za jeho násilné svržení?! Bezpečnostní situace v zemi je zoufalá, na denním pořádku jsou bombové útoky. Irák je na pokraji občanské války, země je rozdělená a to všechno je důsledkem vojenského útoku Spojených států," myslí si íránská právnička, která nikdy neměla a podle svých slov ani nemá politické ambice.
Podpora demokratizace politické scény v Íránu - to je podle Širín Ebadiové nejlepší způsob, jak íránský jaderný program lépe kontrolovat.
"Íránský lid si nemůže svobodně vybírat zástupce v parlamentu ani prezidenta. Jednotlivé kandidáty prověřuje v mé zemi všemocná Rada strážců. Ti, kdo v minulosti kritizovali vládu, kandidovat nesmějí. Až dosáhneme demokratické společnosti, pak budeme moci kontrolovat, co se v zemi skutečně děje a jestli je íránský jaderný program opravdu mírový," soudí nositelka Nobelovy ceny míru Širín Ebadiová.
