Další kolo kauzy Kořistka

30. duben 2006
Pod kůži

Nejvyšší státní zastupitelství dnes udělalo definitivní tečku za vyšetřováním takzvané kauzy Kořistka. Poslanec US-DEU Zdeněk Kořistka předloni v létě prohlásil, že mu tajemník šéfa ODS Marek Dalík a lobbyista Marek Večerek nabízeli úplatek za té, že nepodpoří při hlasování o důvěře vládu. Státní zastupitelství dnes případ odložilo. Boj těchto soupeřů ale nekončí, rozehrává se další kolo a v jeho cíli jsou odposlechy, které policie při vyšetřování případu nashromáždila.

Jan Hrbáček: ODS, Dalík a Večerek na Kořistku podali před časem civilní žalobu. Požadují po něm omluvu a 10 milionů korun jako odškodnění. Kořistka kontroval tím, že požádal soud, aby byly již zmiňované odposlechy použity jako důkaz. Advokát ODS, Dalíka a Večerka Petr Toman ale tvrdí, že policejní odposlechy nelze v občanskoprávním sporu použít.

Petr Toman: Použití odposlechů v jakémkoli jiném řízení než trestním je podle našeho názoru v rozporu se zákonem. Právo žalovaného hájit se všemi dostupnými prostředky, tady není dotčeno, protože nikde není řečeno, že by ty důkazy pro žalobce nebo žalovaného měl obstarávat stát. Tento důkaz obstaral stát pouze pro účely trestního řízení.

Jan Hrbáček: Právník Kořistky Jan Kalvoda naopak namítá, že ústava zaručuje žalovanému člověku použít na svoji obhajobu jakýkoliv důkaz. A soudkyně pražského Městského soudu Helena Nebesařová mu dala zapravdu, když žádost o předložení odposlechů jako důkazu schválila. Jenže tím spor o odposlechy zdaleka nekončí. Protože vyšetřování kauzy Kořistka bylo definitivně ukončeno, měly by být spisy a důkazy, nashromážděné k tomu případu, zničeny. Kalvoda proto v obavách z jejich zničení v úterý požádal pražský Městský soud, aby je zajistil jako důkaz.

Jan Kalvoda: Občanský soudní řád označuje za možné důkazy všechno, co může přispět k objasnění věci. To zaprvé. Zadruhé, pokud jde o odposlechy nebo jejich záznamy, ty mají svůj trestněprávní režim a mají být po skončení věci zničeny. Dodám já - za podmínky, že předtím nebyly orgány činné v trestním řízení vyzvány, aby předložily policejního spisu včetně záznamu o odposleších civilnímu soudu jako důkaz. Což se stalo.

Jan Hrbáček: Mluvčí soudu Lenka Grolová odmítla sdělit, jak soudkyně Nebesařová s Kalvodovou žádostí naložila.

Lenka Grolová: Tuto informaci vám potvrdit nemohu. Jedná se o informaci ze spisu o průběhu dokazování, která zveřejnění nepodléhá.

Jan Hrbáček: Další kolo pře mezi ODS, Dalíkem, a Večerkem proti Kořistkovi se odehraje v pátek 12. května. Pokud by soud skutečně trval na použití odposlechů jako důkazu, podle právního zástupce ODS Tomana by porušil zákon.

Petr Toman: Soud není oprávněn zajišťovat ani provádět takovéto důkazy pořízení v trestním řízení výlučně pro účely trestního řízení. To znamená, pokud by si je soud vyžádal nebo dokonce prováděl důkaz odposlechem v civilním řízení, že by postupoval v rozporu se zákonem.

Jan Hrbáček: Míní Toman. Kalvoda jeho argument ale odmítá.

Jan Kalvoda: Žalovaný má právo prokazovat všechno, co je relevantní.

Jan Hrbáček: Pojďme se ale vrátit zpět v čase. Nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká nařídila v březnu v kauze Kořistka takzvanou kontrolu skončené věci. Laicky řečeno, pražské Vrchní státní zastupitelství na její pokyn kontrolovalo, zda podřízené instituce rozhodly správně, když kauzu Kořistka odložily. Kontrola byla ukončena 20 dubna, spis byl odeslán na Nejvyšší státní zastupitelství do Brna. Doba kontroly spisu je srovnatelná s obdobně složitými případy. Shodou okolností pár dní předtím, než Vesecká vydala pokyn ke kontrole spisu v kauze Kořistka, se 14. března sešla v Praze s šéfem ODS Mirkem Topolánkem.Schůzka se neodehrála v pobočce státního zastupitelství, ani v sídle ODS na Jánském vršku, ale v nejmenované malostranské restauraci. Vesecká odmítá, že by na setkání padla jakákoliv zmínka o Kořistkově případu. Na otázku, kdo setkání organizoval, odpověděla takto.

Renáta Vesecká: To se musíte zeptat unie, protože já jsem byla pozvaná Unií státních zástupců. Z čeho vyšla schůzka nevím a předmětem jednání byly otázky související s fungováním státního zastupitelství.

Jan Hrbáček: K zorganizování schůzky se později přihlásil právní expert ODS Jiří Pospíšil.

Jiří Pospíšil: Schůzka byla domluvena s Unií státních zástupců a bylo na této organizaci, to znamená na Unii státních zástupců, koho na tuto schůzku přizve. Vedení Unie státních zástupců přizvalo paní nejvyšší státní zástupkyni. My toto vnímali, že to je zcela jejich právo, přizvat si v zásadě kohokoliv.

Jan Hrbáček: Ve sledu zmíněných událostí se dnes jeví naplánovaní schůzky Vesecké a Topolánka minimálně jako poněkud nešťastné. Zda se odposlechy z kauzy Kořistka před soudem skutečně objeví nebo ne, se dozvíme v řádu dní.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: hrb
Spustit audio

Více z pořadu