Hyeny dopují budoucí potomky

24. září 2010

Smečkám hyen vládnou samice, které jsou větší, silnější a útočnější než samci. Vůdčí samice zajišťují svým mláďatům nároky na výsadní postavení ve smečce ještě před narozením. Produkují v těle mnohem více pohlavních hormonů než samice z nižších společenských příček a dopřávají tak vyvíjejícím se plodům vydatný hormonální doping.

Aristoteles ve svém díle Historia Animalium tvrdí, že u hyen skvrnitých neexistují dvě rozdílná pohlaví. Jeden a ten samý jedinec může plodit potomky jako samec a rodit mláďata jako samice. Stejný názor zastávají afričtí domorodci, kteří Aristotelovu knihu zřejmě nikdy nečetli, ale hyeny dobře znají. Jejich omyl je pochopitelný. Vnější pohlavní orgány samic hyeny skvrnité připomínají anatomickou stavbou pohlavní orgány samců. Pohlavní cesty samice ústí na břiše a nikoli pod konečníkem, jak je to u savců běžné. Navíc je vstup do pohlavního traktu zakončen útvarem, který nápadně připomíná samčí pohlavní úd.

Nezvyklá anatomie je daní za výsadní postavení, jemuž se samice v hyeních smečkách těší. Jsou větší než samci, což je u savců jev zcela výjimečný. A jsou to právě ony, kdo rozhodují o běhu života uvnitř smečky. Na výsluní si pomáhají hormonálním dopingem. Březí samice vyrábí v placentě obrovská kvanta samčích pohlavních hormonů. Například testosteronu má během březosti v krvi více než dospělý samec. Porce hormonů je určena budoucím potomkům. Dcery se díky tomu rodí s řadou samčích rysů. Jsou větší, silnější, agresivnější a snáze se prosazují v drsných poměrech smečky. Získávají více potravy, jsou úspěšnější při rozmnožování. Vůdčí samice hyení smečky jsou v počtu odchovaných mláďat až 2,5krát úspěšnější než samice v podřízeném postavení. Z pozice hyeních celebrit navíc protlačují do vyšších kruhů hyeního společenství vlastní dcery. Nadvláda nad hyení smečkou se tak dědí po přeslici.

Tento nepotismus začíná už před narozením. Nejnovější výzkum hyen provedený týmem americké zooložky Kay Holekampové odhalil, že vůdčí samice zásobují plody ve svém těle vydatnějšími porcemi hormonů než samice, které zaujímají na společenském žebříčku hyení smečky nižší příčky. Hormonální doping zabírá a dcery dominantních samic jsou o poznání agresivnější než dcery níže postavených matek. Z dopingu těží i synové. U nich nemá hormonální kúra za následek agresivitu, ale silnější pohlavní pud. V dospělosti se synové dominantních samic páří mnohem častěji než synové matek z nižších příček společenského žebříčku.

Ale nic není zadarmo. Hyeny jsou od narození rvavé a ani sourozenci si nic nedarují. Někdy končí jejich rvačky i smrtí. To ale není jediná cena, kterou hyeny za dispozice k agresivnímu způsobu života platí. Zvláštní uspořádání pohlavních orgánů samic představuje závažný problém při porodu.

U samic většiny savců je průběh porodních cest přímý. U samic hyeny skvrnité ale ústí pohlavní orgány na břiše a porodní cesty tvoří kličku. Mládě musí cestou na svět projít "ostrou zatáčkou", v níž se porodní cesty stáčejí bezmála o 180 °. Ani po průchodu touto serpentinou nemá vyhráno. Cesta na svět vede úzkým kanálem širokým něco málo přes dva centimetry. Jím se musí mládě se sedmicentimetrovou hlavičkou těžce prodírat. První mládě se přes tuto překážku probojovává plnou půlhodinu. Ostatní mláďata z vrhu mají již průchod usnadněn, protože kanál zůstává po dobu porodu roztažený.

Cesta mláděte hyeny skvrnité na svět je nejen úzká, ale i nebezpečně dlouhá. Délka porodních cest několikanásobně přesahuje délku pupeční šňůry, přes kterou plod dostává z placenty živiny a kyslík. Mládě během porodu prochází kritickým obdobím, kdy se stále ještě nachází v porodních cestách a přitom se už jeho placenta oddělila od dělohy matky. Mládě nemůže nadechnout vzduch do plic a zároveň je již odříznuto od zásobování kyslíkem z mateřského organismu. Hrozí mu udušení.

Především první porod proto představuje pro hyení matku i její potomky obrovské riziko. Přibližně čtyřicet procent porodů provázejí vážné komplikace ohrožující na životě mláďata. Z prvorodiček hyne mezi hyenami skvrnitými každá desátá.

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.