Volby budou těsné
Bouřlivá debata, jež se před měsícem vedla o vypovídací hodnotě výzkumů volebních preferencí či volebních prognóz, způsobila, že poslední předvolební čísla o tom, jak si strany v očích voličů stojí, nevyvolávají větší emoce. Když výzkumníci STEMu oznamují, že ČSSD ve finiši dohání ODS, hodně lidí si asi pomyslí: "Možná ano, ale možná ne."
Média zareagovala na výtky sociologů a statistiků a důkladně vysvětlila vše o rozdílných metodikách měření, o způsobech dotazování, rozdílu mezi výzkumem preferencí a volebním odhadem či o statistické chybě. Nedorozumění už nehrozí, ale rozpaky se nerozplynuly. Je to cítit i z reakce politiků. ODS nepropadá panice, ČSSD nepropadá euforii a stejně je tomu u komunistů, lidovců a zelených. Volební štáby pokračují v kampaních, aniž by je kdysi ostře sledované preference významně rozptýlily. Z preferencí se usuzuje, že souboj bude ostrý a vyrovnaný. Jenomže takový je vždycky.
Možná je i dobře, že kvůli skepsi vůči průzkumům nemají volby jasného favorita. O důvod víc nepovažovat předem za jasné, jak to dopadne, a raději se hlasování zúčastnit. Čím těsnější je totiž výsledek, tím větší váhu má jednotlivý hlas. Ty těsné výsledky mají mimochodem tradici. Už dávno nevíme, co je pohodlná většina v parlamentu. Stalo se v kraji zvykem politikům jejich povolební koaliční jednání volbami co nejvíce zkomplikovat. Jako bychom nevěřili, že jsou politici zralí unést větší moc, a proto volíme tak, aby se pro jistotu vzájemně hlídali. Mezi volbami se z průzkumů občas zdá, že bychom chtěli silnou vládu. Z voleb pak ale stejně vzejde remíza. To by nám měli sociologové vysvětlit.
