Zmizí fotbal z tělocviku?
Fotbal by se v budoucnu neměl vyučovat v hodinách tělocviku. Tvrdí to vědci na univerzitě v německém Augsburgu. Podle nich má současný fotbal velmi špatný vliv na morálku a neměl by být součástí výchovy dětí. Více o této zajímavé studii prozradí berlínský zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek.
Profesoři Helmut Altenberger a Martin Lames zkoumali chování hráčů, trenérů, rozhodčích a diváků ve čtyřech míčových sportech. Fotbal dopadl ve srovnání s volejbalem, házenou a basketbalem tak katastrofálně, že by podle odborníků z Augsburgu neměl sloužit na školách k výchově žáků.
Plivání, urážky nebo obscénní gesta totiž dnes k tomuto sportu patří stejně neodmyslitelně, jako míč. Třeba takový Ital Francesco Totti na mistrovství Evropy v Portugalsku ostudně plivnul na dánského protihráče Christiana Poulsena, ale u dětí na Apeninském poloostrově zůstává jedním z největších idolů. Ani fotbaloví trenéři nedostali příliš dobré vysvědčení. Rozhodčím podle výzkumu spílají o poznání víc, než v dalších zkoumaných sportech.
Také vulgární a agresivní chování diváků na fotbalových stadiónech nepůsobí na děti nejlépe. Kromě násilného jednání si žáci mohou osvojit třeba škodolibost, kterou vyjadřuje hlediště například nad zraněním soupeřova hráče. "Jak se může v mladých hráčích vyvinout příkladné chování, férovost vůči soupeři a respekt k rozhodčímu, když jim jejich dospělé vzory z řad hráčů a trenérů předvádějí něco zcela odlišného," ptá se jeden z autorů studie Martin Lames.
Vědci ale upozorňují na to, že ani házená nedopadla nejlépe. Podle výzkumu dohánějí házenkáři fotbalisty hlavně v hrubosti a neotesanosti. Předstíraných faulů a zranění pak vědci napočítali dokonce víc, než ve fotbale. Nejlepším hodnocením se tak může pochlubit volejbal,
"Výběr školních sportů hraje významnou roli v otázce, koho si dítě vybere za svůj vzor a jaké budou standardy jeho chování," tvrdí profesor Altenberger. Na německých školách je fotbal suverénně nejrozšířenějším sportem a tak chtějí vědci z Augsburgu dosáhnout alespoň toho, aby si pedagogové závažnost problému uvědomili.
