Slavné pražské vily
Kniha s názvem Slavné pražské vily patří nepochybně k pozoruhodným titulům na knižním trhu. Kniha je průvodcem po krásných pražských vilách, zákoutích i čtvrtích; seznamuje čtenáře s vývojem architektury, s jejími obměnami i směry. Autorkou zasvěcených komentářů je znalkyně funkcionalismu, filozofka Dita Dvořáková. Kniha je rozdělena do dvou částí, nejobsáhlejší partii tvoří soubor představených vil a závěrečná část je tvořena jednotlivými mapami, podle kterých je možno dané stavby najít.
Mnohé čtenáře bude dílo zajímat i z laického hlediska, z důvodu řešení vlastních stavebních objektů, ale je třeba připomenout, že kniha žádné návody neuvádí; přibližuje především osobu architekta, stavebníka i obyvatele vily, což jsou více či méně známé osoby kulturního nebo politického života; kniha tak čtenáře seznamuje s kulturou dvacátých třicátých let, ale i s dobou pozdější.
Třetí kapitola je poctou Janu Kotěrovi, sebejistému architektovi, jehož jméno je spojeno se spolkem výtvarných umělců Mánes, stejně jako s jeho architekturou prostoru a hlavně s programem architektonické moderny, jak o tom referoval ve známé stati O novém umění, která vyšla ve Volných směrech v roce 1900. V duchu svých idejí postavil jednu z prvních, Trmalovu vilu ve Strašnicích, fotograficky bohatě dokumentovanou. Podobně zblízka kniha připomene i známý dvojdům bratří Čapků na Vinohradech, který vystavěl architekt Ladislav Machoň. Představy Karla Čapka o zařízení poloviny domu zaznamenala jeho sestra Helena Čapková: "...přízemí si zařídím pro pátečníky, je jich čím dál tím víc, a dám si pro ně dělat na dvě stěny rohové kanape a už jen stůl doprostřed pro šálky na kafe..." Karel psychicky uštván Mnichovem i domácí reakcí zemřel o Vánocích 1938. Josef, vězněný od roku 1939, tragicky zemřel v Bergen-Belsenu v dubnu 1945; dvojdům zdědili pozůstalí.
Kniha se rovněž podrobně věnuje i pozoruhodnému vilovému funkcionalismu na Babě v Praze 6, který postupně vznikal ve třicátých letech; osada Baba se stala předmětem obdivu a úcty; například architekt Ladislav Žák dostal četné nabídky na projekty soukromých vil od předních osobností filmového i průmyslového světa; jeho projekty se vyznačovaly spojením obytného prostoru se zelení. Jedna z dalších známých staveb v této lokalitě je Sukova vila v ulici Na Ostrohu, která vycházela ze zásad Le Corbusierových. Kniha je doplněna i o další zajímavé stavby; sídliště dvojdomů v Praze Podolí, které bylo vystavěno v letech 1947 až 1949. A samozřejmě že v knize nechybí ani jméno hvězdného architekta Adolfa Loose, jehož osobnost je neodmyslitelně spojena s Müllerovou vilou ve Střešovicích, jednou z nejslavnějších památek moderní architektury; spojitý prostor o nestejných výškách, množství neočekávaných průhledů a bohatost prostorové kompozice, které jsou doplněny ušlechtilými materiály. Jeho svobodný styl ovlivnil mnohé z jeho pokračovatelů.
Kniha je krásně vybavena, doprovází ji autentická obrazová dokumentace. Je však s podivem, že v ní chybí známá Traubova vila postavená v letech 1928 až 1929 v ulici pod Hradbami č. 17 v Praze 6. A zdá se, že ani současná pražská vilová architektura není zpracována dost důkladně, spíš rozpačitě. A možná i výkresová dokumentace mohla být alespoň v některých případech úplnější. Nicméně lze konstatovat, že i tak je kniha zajímavý nakladatelský počin.
Slavné pražské vily, autoři: Přemysl Veverka, Dita Dvořáková, Petr Koudelka, Petr Krejčí a Zdeněk Lukeš. V roce 2005 vydalo nakladatelství Foibos.
Literární matiné je pořad, který na svých vlnách vysílá ČRo České Budějovice. Internetovou podobu celého pořadu najdete zde.
