Život Čechů v Chorvatsku v současnosti

Nádherné moře je slyšet ve Splitu. Stadion místního fotbalového klubu Hajduk Split totiž leží ve čtvrti Poljud přímo na břehu Jadranu. Splitský Hajduk má své kořeny ve střední Evropě, přímo v jejím srdci, konkrétně v pražské pivnici U Fleků.

Právě tam se na začátku 20. století scházel chorvatský student architektury Fabjan Kaliterna se svými chorvatskými kamarády. V Praze se kromě dobrého piva seznámili se sportem, který pro ně byl nový - s fotbalem. Nadchli se pro něj tak, že se rozhodli založit v rodném městě fotbalový klub.A to také učinili. V roce 1911 založili ve Splitu fotbalový klub Hajduk, který je dodnes jedním z nejpopulárnějších chorvatských klubů. Z Prahy si samozřejmě přivezli také první fotbalový míč. Na Prahu se ve Splitu nezapomíná.

Naopak na Brno u moře určitě nezapomíná Jitka Carič, která se provdala na Hvar a pomáhá na tomto dalmatském ostrově turistům. Možná jste jejích služeb už někdy využili. Další z krajanů bydlí v Rijece, jmenuje se Jirka, pochází z Týniště nad Orlicí a radí českým turistům v diskusních fórech na internetu.

Českých krajanů žije nyní v Chorvatsku asi 10 a půl tisíce. Přitom podle posledního sčítání lidu v roce 1991 jich bylo na 13 tisíc. Potvrzuje to i bývalý velvyslanec v Chorvatsku Jiří Kuděla, podle kterého jde o trend postupné asimilace Čechů v Chorvatsku. "Vidíme úbytek, asi 20 procent českých krajanů v Chorvatsku. Je to paradoxní, protože vidíme úbytek deklarovaných Čechů, ale zároveň velký nárůst iniciativ České besedy," říká diplomat Kuděla.

A to je pravda. Češi v Chorvatsku nejsou sice nejpočetnější, ale pravděpodobně jsou nejorganizovanější českou komunitou ve světě a mají dokonce svou poslankyni v Chorvatském parlamentu. Jak říká předsedkyně Svazu Čechů v Chorvatsku Leonora Janotová sdružují se v Českých besedách: "Máme 26 českých Besed, které zastřešuje svaz Čechů který také koordinuje veškerou činnost. Jde o divadlo, máme asi 12 dechovek, folklorní soubory, takže každoročně pořádáme menšinové přehlídky. Jednou z nejkrásnějších manifestací jsou české dožínky, které si uchovaly zvláštní ráz. Je to velkolepá folklorní manifestace."

Možná by se zdálo, že sdružování se ve spolcích je už historií, ale není tomu tak. Ostatně potvrdí to předsedkyně České besedy v Rijece Fanynka Husáková. Tamní beseda totiž existuje jen pár let: "Česká beseda v Rijece je založená 17. září 1994. Mohu vám říci, že v městě Rijece jsme špičkový spolek, mezi 19 menšinami jsme nevíc aktivní."

Téměř každá beseda má svůj Český dům a v Rijece se dokonce staví úplně nový. Přispívali na něj nejen Chorvaté, ale také například česká vláda. Český dům stojí také v chorvatském hlavním městě Zagrebu. S jeho výstavbou se začalo už v roce 1923, ale jak říká Miloslava Krolová ze Zagrebu, stavba se trochu protáhla: "Neměli jsme k tomu dost prostředků, takže dům je hotový od roku 1931. Nějakou dobu se na něj tedy muselo vybírat."

Český dům v Zagrebu ale krajanům zabavilo v roce 1941 gestapo a v roce 1945 se do něj nastěhovala rozhlasová stanice. O navrácení Českého národního domu tak mohli požádat až v roce 1997. "Když jsme dům konečně dostali, byl v nepořádku. Ukradené radiátory, všechny zásuvky, jedna místnost byla totálně vyhořelá," vzpomíná Krolová.

V této době ale už je Český dům v Zagrebu zrekonstruován. A to, že byl zničen rozhlasovou stanicí, neznamená, že by krajané na rozhlas zanevřeli. Ostatně mají svůj, který vysílá česky. Jmenuje se Radio Daruvar a denně je na něm slyšet česká půlhodinka, kterou uvádí Lenka Láličová. "Zaměřujeme se na aktuality z České republiky, nejdůležitější jsou krajanská témata, dechovková hitparáda. Lidé tady milují národní a lidové písničky," říká moderátorka.

A česky vysílá v Chorvatsku také Radiožurnál, ale to už je jiný příběh, o kterém se v našem seriálu také dozvíte, pokud budete poslouchat až do konce týdne.