Hložinky
Alois Ambrůz se narodil na moravském venkově, ale už dlouho žije v Kanadě. V nakladatelství Votobia vydal už několik knih, povídky Proměny a proměnky, novelu Zatmění na východě a opět povídky s názvem Zhrzené povídky, stejně tak i předposlední román Usmíření. Mimo jiné vydal rovněž povídky s názvem Hanky panky radovánky. Autor pro svoji poslední knihu zvolil název jen zdánlivě nesrozumitelný; hloh, od kterého jsou Hložinky odvozeny, je keř zbytečný, roste, kde se mu zamane, nikdo o něj nestojí. A jak autor dodává "...přesto však krásně kvete a omamně voní."
Více než třísetstránková kniha je sice pěkně graficky upravena, ale místy by zasloužila pečlivější korekturu; věta na straně 52 "Nikol napadlo vzít si sprchu..." by jistě měla znít tak, aby lépe odpovídala českému vyjadřování. Redakce by neměla zapomínat, že autor sice píše česky, ale žije už dlouho v jiném jazykovém prostředí, a proto měla redakční práci věnovat větší pozornost.
Kniha je rozdělena na dvě části, z nichž jedna se jmenuje Nikol a druhá Ema. Témata obou částí navazují jedno na druhé. Nikol zvaná Kolina je hlavní postavou románu a podle slov autora je takovou nepatrnou "hložinkou"; vržená do světa, donucena obhajovat své lidství a svou důstojnost. Hrdinkou druhé části knihy je její dcera Ema, vyrůstající ve švýcarské rodině, v jiném prostředí, s jinými možnostmi a jinou zkušeností. Román, jehož příběh se odehrává v několikaletém rozpětí, je srozumitelný i čtivý; Hložinky odrážejí život a konflikty minulé doby, doby rozdělené Evropy.
První část knihy se odehrává v komunistickém Československu. K nejzajímavějším kapitolám patří románové pasáže o působení totality, jak se s ní lidé vyrovnávali a jak ji žili. Hned na prvních stránkách knihy autor výstižně poznamenává: "...Život z normálky byl posunut do provizoria, soustavně v něm něco chybělo nebo bylo navíc, ale nepříjemného." Alois Ambrůz na osudu mladičké dívky Nikol, chystající se na univerzitu, odkrývá tehdejší pokřivenou realitu skrývanou často pod slupkou zdánlivě banální každodennosti; osamělá Nikol, bez prostředků, bez rodinného zázemí náhle otěhotní a bohatá švýcarská rodina ji nabídne adopci dítěte. Beznadějná situace přinutí dívku, aby s adopcí souhlasila "...nikoliv z nelásky, ale z lásky k dítěti", jak tvrdí jedna z dalších románových postav. A možná, že mnohé je v románu Hložinky vyčteno i z vlastní autorovy zkušenosti, když v kapitole Strmá cesta píše: "Zdá se, že přišel čas shrnout karty, dobře je promíchat a znovu rozdat. Lepší, když si je promícháme sami, než aby nám s nimi život zamíchal (...)."
Alois Ambrůz, Hložinky, Votobia (2005), 320 str.
Literární matiné je pořad, který na svých vlnách vysílá ČRo České Budějovice. Internetovou podobu celého pořadu najdete zde.
