Ozvěny dne 7. srpna 2006

Voda po vytrvalých deštích znovu hrozí lidem

Lidé v Krkonoších s hrůzou hledí na rozvodněné řeky. Například Labe ve Špindlerově Mlýně dosáhlo hodnot stoleté vody. Kvůli obavě, že řeka podemlela část opravované silnice mezi Vrchlabím a známým horským střediskem, policie v tomto úseku omezila na několik hodin dopravu. Pokračuje redaktorka Eliška Pilařová.

Eliška PILAŘOVÁ:
Nejzávažnější byla během dne situace ve Svatém Petru, kde musela nastoupit i těžká technika, jak potvrdil starosta Oldřich Šimek.

Oldřich ŠIMEK, starosta Špindlerova Mlýna:
Pomocí těžší techniky se dělají náhradní koryta v rozvodněném Dolském potoce. Vznikly potoky tam, kde normálně ani nejsou a směrem na Stoh dochází k sesuvům zeminy. U Hromovky nám to začíná brát břeh parkoviště, kde je většina vysokého podzemního vedení.

Eliška PILAŘOVÁ:
Prognóza zatím není příliš příznivá a protože voda na mnoha místech ohrožuje i hlavní přístupovou komunikaci z Vrchlabí do Špindlerova Mlýna, zůstává tento úsek silnice druhé třídy číslo dvě stě devadesát pět uzavřen.

Oldřich ŠIMEK, starosta Špindlerova Mlýna:
Podle předpovědi by měl déšť ustávat okolo půlnoci. Dokud se situace nezlepší, tak budeme všichni v pohotovosti, protože Špindl má vlastně jenom jedinou příjezdovou cestu, kde je problém jak zásobování, tak příjezdu záchranný služby, tak teďka se udržujou ty krizový cesty, jedna cesta přes Benecko, druhá přes Strážný, pokud tam nedojde k nějakým sesuvům půdy.

Aleš KOUBA, moderátor:
Situaci na dalších místech Královéhradeckého kraje sleduje reportér Martin Pařízek. Martine, jsou ještě v kraji nějaká další kritická místa kromě Krkonoš, jak už jsme slyšeli?

Martin PAŘÍZEK:
Tak komplikovaná situace v těchto chvílích je na Náchodsku a to konkrétně na říčce Stěnavě v Meziměstí a Otovicích, kde řeka před půl hodinou ještě výrazně stoupala. Podle posledních informací by třetí stupeň měl být vyhlášen i v Jaroměři. Na Náchodsku byla dnes uzavřena silnice v Jinčicích, kde voda zaplavila průjezd pod viaduktem. Na řadě míst nepřetržitě běží čerpadla. Hasiči od rána vyjížděli po celém kraji k několika desítkám výjezdů. Ráno například evakuovali dvaatřicet dětí z Tábora v Havlovicích na Trutnovsku. Na řadě míst také padaly podmáčené stromy. Situace se na východě Čech mění opravdu každou hodinou. V těch níže položených obcích už na některých místech začali odpoledne budovat protipovodňové zátarasy. Do odpojování oblastí od elektrické energie se pustili i energetici, v tuto chvíli je bez proudu kvůli vodě v těch postižených oblastech několik desítek odběratelů.

Aleš KOUBA, moderátor:
Tolik aktuálně z Hradeckého kraje reportér Martin Pařízek. V Libereckém kraji ohrožují záplavy především města a obce v okolí řek Smědá a Jizera. Hasiči stavějí hráze z písku a čerpají vodu ze sklepů. V Jablonci nad Jizerou se velká voda dostala do bytového domu a ohrožovala také kemp Zátiší, který byl pro jistotu evakuován. Ve Višňové na Liberecku řeka Smědá vystoupila z pěti na dvě stě devadesát pět centimetrů a platí tam stupeň ohrožení. Přímo ve Višňové byla i reportérka Ivana Bernáthová.

Ivana BERNÁTHOVÁ:
Starostka Višňové Marie Matušková se obává toho, aby se neopakovaly stejně velké záplavy jako v roce 2002, kdy obec postihla padesátiletá voda.

Marie MATUŠKOVÁ, starostka Višňové:
Situace je mizerná, protože už mělo přestat pršet a pořád prší a teď už se chrání jednotlivé domy lokální obrannou hrází z pytlů naplněných pískem. Od tří hodin od rána jsme naplnili už čtyři tisíce pytlů, pytle nám docházejí. Teď nám nějaké pytle našli v Liberci na krizovém skladu a náš podnik Juta nám začal šít pytle.

Ivana BERNÁTHOVÁ:
Lidé se připravují na zatopení domů.

osoba:
Všechno, co máme dole, tak je rozšpalíkovaný na půl metru nahoru, to nám hasiči pomáhali.

osoba:
Králíky jsem už jako odstěhoval o stupeň vejš, slepice čekám každou hodinu, že budu přenášet na garáž.

Ivana BERNÁTHOVÁ:
Voda ze Smědé ničí ve Višňové cesty, přelévá se přes ně a rozdělila vesnice na několik částí. Do bytů ale ještě nenatekla a nikoho tam zatím nemuseli evakuovat.

Konflikt na Blízkém východě

Situace v Libanonu a Izraeli se nadále vyostřuje. Násilí si už vyžádalo stovky lidských životů. Přestože světové velmoci vyzývají k ukončení veškerých bojů, obě země ve vzájemných bojích stále pokračují. O situaci na Blízkém východě dnes v Bílém domě mluvil americký prezident George Bush.

George BUSH, americký prezident:
Abychom dosáhli mírové situace a byli schopni ochránit nevinné civilisty v obou zemích, musíme nastolit zásadní podmínky. Hlavním záměrem celé resoluce je posílit především libanonskou vládu, aby se stala rovnoprávným a mírovým partnerem Izraele. Potřebujeme pro ni vytvořit takové podmínky, aby nás nechala společně mezinárodní podporou vyslat vlastní vojenské jednotky na jih země a my bychom tak mohli zabránit hnutí Hizballáh a jeho spojencům v dalších násilnostech a útocích.

Aleš KOUBA, moderátor:
Zatímco Rada bezpečnosti OSN dokončuje práci na nové resoluci o míru na Blízkém východě, znepřátelené strany pokračují v boji. Více podrobností o situaci dodává zvláštní zpravodaj v severoizraelské Haifě Martin Dorazín.

Martin DORAZÍN:
Hizballáh dnes na Izrael vystřelil asi osmdesát raket, což je o polovinu méně, než obvykle. Z toho je zřejmé, že Izrael podnikl rozsáhlé nálety na základny Hizballáhu v jižním Libanonu a pravděpodobně zničil odpalovací zařízení, ze kterého Hizballáh včera ostřeloval Haifu. Podle libanonských zdrojů zabily libanonské bomby ve vesnici Húlá na jihu Libanonu nejméně čtyřicet lidí převážně civilistů. Letectvo zaútočilo také na jižní předměstí Bejrútu.

Mark REGEV, mluvčí ministerstva zahraničí:
Hizballáh udělal z vesnic a předměstí válečnou frontu, rakety odpaluje z obytných domů, dokonce z obývacích pokojů. My jsme včas všechny civilisty varovali a vyzvali jsme je, aby tuto oblast opustili.

Martin DORAZÍN:
Uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Mark Regev. Libanonský premiér Fuád Siniura na schůzce ministrů zahraničí zemí Arabské ligy v Bejrútu požadoval okamžité zastavení operací izraelské armády a její stažení z Libanonu.

ODS nabízí menšinovou vládu s širokou podporou

Občanští demokraté nabídli všem nekomunistickým stranám, aby tolerovaly jejich menšinovou vládu. Po jednání Výkonné rady ODS to před chvílí oznámil předseda strany Mirek Topolánek. Byla u toho i zpravodajka Radiožurnálu Milada Richterová.

Milada RICHTEROVÁ:
Pokud by zmíněné řešení, které navrhuje ODS, nebylo průchodné, pak považuje nejsilnější strana za jediné možné východisko z patové situace přechodný kabinet, který by zemi dovedl k předčasným volbám. Topolánek přitom dál zdůrazňuje:

Mirek TOPOLÁNEK, předseda ODS:
Důrazně odmítá jakoukoliv formu spolupráce ODS a ČSSD v podobě otevřené či skryté velké koalice. V případě, že nebude akceptován náš návrh na toleranci menšinové vlády ODS, Výkonná rada ODS považuje za jediné možné další řešení vytvoření přechodné vlády, jejímž jediným cílem bude přivést zemi k předčasným volbám.

Milada RICHTEROVÁ:
Šéf ODS dnes zároveň zopakoval, že jeho strana chce dál pokračovat ve spolupráci s lidovci a zelenými.

Aleš KOUBA, moderátor:
Předseda ODS Mirek Topolánek bude hostem pořadu Radiofórum, který začíná hned po skončení Ozvěn dne.

Německá vláda se distancuje od žalob vysídlenců proti Polsku

Německá vláda se distancuje od plánovaných žalob vysídlenců proti Polsku. Organizace Preussische Treuhand si chce u štrasburského soudu vymoci náhradu za majetek, o který vysídlenci přišli po válce na území dnešního Polska.

Nesouhlas starostů s protiraketovou základnou americké armády

Starostům v okolí Libavé se příliš nelíbí, aby ve výcvikovém vojenském prostoru vznikla protiraketová základna americké armády. Právě o jejím vybudování nás Spojené státy téměř jistě požádají. Včera to potvrdil ministr zahraničí Cyril Svoboda. I když americké a české úřady podle Svobody jednaly o protiraketové základně v Česku, už před několika měsíci, starostové obcí a měst v okolí Libavé stále oficiálně nic nevědí.

Organizátorům CzechTeku se podařilo uklidit pozemek

Organizátorům technoparty CzechTek u Mašťova na Chomutovsku se podařilo uklidit pětašedesát hektarů pozemku, které si pronajali od armády ve vojenském prostoru v Doupovských horách. Jestli se CzechTek uskuteční i příští rok, není dosud jisté. Jeden z organizátorů letošního ročníku dnes řekl, že se akce konala naposledy.

Policie zatkla Milana Vajbaru

Nebezpečný střelec z bohumínské čerpací stanice skončil ve vazbě. Zásahová jednotka Milana Vajbaru zatkla v Bohumíně nedaleko jeho bydliště. Skrýval se v bytě svého kamaráda. Spolu se svým komplicem Petrem Chalkidisem měl na benzínce zbraní zaútočit na znepřátelenou skupinku podnikatelů, se kterými si zřejmě vyřizovali účty. Případ sleduje reportérka Andrea Čánová.

Andrea ČÁNOVÁ:
Střelba v pravé poledne, divoká honička auty, lidi z Bohumína to zneklidnilo.

osoba:
To bylo šokující úplně, že to přišlo i tu do Bohumína něco takového.

osoba:
No, je to hrozné.

Andrea ČÁNOVÁ:
Milan Vajbara, který na benzínce jednoho ze svých protivníků postřelil, se ukrýval v bytě v panelovém domě v Bohumíně. Zatkla ho zásahová jednotka, kterou na stopu přivedlo oznámení občanů. Zatýkání popsala Českému rozhlasu očitá svědkyně.

očitá svědkyně:
Přiběhli těžkooděnci jako černě, kukly na hlavách. Tím autem si najeli až přímo tady přes ten trávník až k tomu vchodu a naložili ho asi zřejmě v klidu.

Andrea ČÁNOVÁ:
Vše nasvědčuje tomu, že si obě skupiny mužů na benzínce vyřizovali účty. Podle neověřených informací obchodovali s drogami. Jedněm se nezdála kvalita, druzí chtěli za drogy více peněz. Říká jeden z mužů, který bydlí v sousedství zatčeného Milana Vajbara.

osoba:
Víme, že to byly drogy. Nesouhlasili s tím, co oni chtěli a neměli to, co oni chtěli.

Andrea ČÁNOVÁ:
Severomoravská policejní mluvčí však tyto informace v průběhu vyšetřování zatím komentovat nechce.

Úroda obilí bude letos horší

Úroda obilí bude letos horší, než loni. Pole nejprve vysušila dlouhotrvající vedra a úrodu teď ničí vytrvalý déšť. Český statistický úřad odhadl, že farmáři sklidí o deset procent méně obilí ve srovnání s loňským rokem. Redaktorovi Milanu Kopeckému to potvrdil nejen agronom Jan Rod.

Jan ROD, agronom:
My jsme jeden den sklízeli řepku, pak nás ten déšť zastavil a to vypadá, že se bude opakovat loňský rok, kdy s vytrvalými dešti v dozrálém obilí byla silně ovlivněna kvalita toho produktu.

Milan KOPECKÝ:
Velmi ceněné zrniny pro zpracovatelský průmysl se musí zkrmit, anebo prodat hluboko pod cennou. A to je podle ekonoma Jiřího Klubala velmi prodělečné. Ztráty odhaduje v řádu desítek procent.

Jiří KLUBAL, ekonom humpoleckého školního statku:
Potravinářská pšenice může ztratit klidně i třicet procent, čtyřicet procent hodnoty a to už je potom ztráta hodně velká.

Milan KOPECKÝ:
Domnívá se ekonom humpoleckého školního statku Jiří Klubal. Zemědělci se tak potýkají s další doslova rannou.

Jan ROD, agronom:
Ty výnosy určitě budou nižší než loni, to už jsme věděli po jaru a teď k tomu ještě asi pravděpodobně přijde teda zhoršená kvalita, takže bude i to umístění potom na trhu problematické.

Milan KOPECKÝ:
Konstatuje agronom Jan Rod.

Zpochybnění biometrických pasů

Počítačový expert Lukas Grünwald z Německa zpochybnil bezpečnost biometrických pasů. Ty přitom zavádí řada zemí, u nás se mají začít vydávat od září. Detaily vysvětlí redaktorka Lenka Šumová.

Lenka ŠUMOVÁ:
Lukasi Grünwaldovi se sice nepodařilo data z elektronického čipu na jeho cestovním dokladu změnit, velmi snadno je ale zkopíroval. Jak dodává náš zpravodaj v Německu Jiří Hošek, předvedl to i veřejně.

Jiří HOŠEK:
Grünwald své údaje přenesl do prázdného pasu s radiofrekvenčním čipem, který by čtečka pasů nerozeznala od originálního dokladu. Automatickým kontrolním systémem pro rychlé odbavování pasažérů na letištích by tak hladce prošel.

Lenka ŠUMOVÁ:
Tomáš Holenda z ministerstva vnitra ale tvrdí, že to není tak závažné, jak se zdá.

Tomáš HOLENDA, ministerstvo vnitra:
Co on vlastně získal? On získal kopii svého vlastního pasu. V českém právním prostředí není problém mít požádáno o více pasů pro jednu osobu.

Lenka ŠUMOVÁ:
Zavedení biometrických údajů do cestovních pasů má ale doklady zabezpečit před jejich paděláním. Proto prý u nás bude fungovat systém ochrany před kopírováním.

Tomáš HOLENDA, ministerstvo vnitra:
My používáme systém, který znemožňuje vytvořit klon toho čipu.

Lenka ŠUMOVÁ:
Tvrdí Tomáš Holenda s tím, že každý čip bude mít navíc od výrobce unikátní číslo. Speciální program ministerstva vnitra tuto číslici navíc zašifruje. Při kontrole na hranicích pak čtečky budou prověřovat právě tuto šifru.

Letecké společnosti bojují proti zpoždění letů

Letecké společnosti bojují proti zpoždění letů. Létat na čas se daří nejvíc maďarské společnosti Malév, dobře si vede také chorvatská společnost Croatia Airlines. Naše ČSA si polepšily a jsou na čtvrtém místě. Naopak nejhůř je na tom polský LOT nebo řecký Olympic Airlines. Jak zjišťovala redaktorka Eva Lizcová, za pozdní odlet přitom aerolinkám hrozí sankce.

Eva LIZCOVÁ:
Podle směrnice Evropské komise máme právo na sto dvacet až šest set euro za zrušení letu a za zpoždění letu nám náleží kompenzace.

Jana VÍŠKOVÁ, tisková mluvčí ČSA:
Cestujícím proplácíme hotel, pokud mu nebyl poskytnut právě námi, proplácíme mu také taxi, autobus, vlak, případně občerstvení během čekání na odlet a další benefity.

Eva LIZCOVÁ:
Říká tisková mluvčí ČSA Jana Víšková a dodává, že se toleruje patnáctiminutové zpoždění.

Jana VÍŠKOVÁ, tisková mluvčí ČSA:
Cestující dostanou kompenzace po vyplnění formuláře a podání této žádosti v prodejní kanceláři ČSA na daném letišti.

Eva LIZCOVÁ:
Pravidla Evropské komise už sice platí rok, ale podle Asociace evropských aerolinek to k dodržování odletových plánů příliš nepřispělo, jak nám řekla její mluvčí Francoise Humbert.

Francoise HUMBERT, mluvčí Asociace evropských aerolinek:
Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by nová směrnice Evropské komise měla vliv na včasnost odletů. Velmi často totiž zpoždění letů nezávisí na aerolinkách, ale může to způsobit provoz na letišti, špatné počasí nebo technické problémy.

Eva LIZCOVÁ:
Přesto se aerolinky snaží urychlit nástup cestujících do letadla. Novinkou je například online odbavení z domácího počítače. Dlouhé fronty u přepážek na letišti totiž také ve svém důsledku mohou let zpozdit.

Hudební a divadelní festival v Plzni

V Plzni začíná hudební a divadelní festival Na ulici. Multižánrová akce nabídne v historickém centru města v příštích dvou týdnech desítky představení. Jak zjistila redaktorka Petra Kunová, první dny festivalu patří jazzu.

Petra KUNOVÁ:
Publiku se představí osvědčené legendy jako Jiří Stivín, ale ke slovu se dostane především nadějná mladá jazzová generace. Například NUO nebo Vertigo. Dramaturgii jazzové části festivalu sestavuje plzeňský muzikant Pavel Hrubý.

Pavel HRUBÝ, plzeňský muzikant:
Bude tam swingová hudba, kubánská hudba, funky, popjazz, blues. Většinou jsou to české nebo slovenské kapely a zahraniční host, asi to nejlepší z toho festivalu, co se mi povedlo získat a to bude trio Davida Dorůžky, který bude mít spoluhráče z Francie a ze Švédska.

Petra KUNOVÁ:
Kromě jazzové a folkové hudby nabídne festival na ulici v příštích čtrnácti dnech také divadelní představení pro děti nebo filmové a divadelní projekce pod širým nebem.