Pražský podzim ve znamení Dmitrije Šostakoviče
Mezinárodnímu hudebnímu festivalu Pražský podzim (12. září - 1. října 2006) dominuje letos hudba Dmitrije Šostakoviče. Narodil se právě před sto lety - 25. září 1906 (v tomto termínu se odehraje také jeden z koncertů festivalu); jeho otec, původem Polák, byl za účast v povstání odsouzen k vyhnanství na Sibiři. Budoucí skladatel měl od dětství takřka před očima různé revoluce a povstání, také jeho první klavírní skladby (Voják, Smuteční pochod za oběti revoluce, Hymna na svobodu) byly tomuto tématu věnovány.
Během studia Šostakovičovi zemřel otec a Dmitrij musel pomáhat živit rodinu; chodil mj. do kina improvizovat na klavír při němých filmech. Toto období, na něž vzpomíná ve svých pamětech, nedávno vydaných i česky, mu později hodně pomohlo při komponování hudby k četným filmům. Letošní Pražský podzim Šostakovičovu filmovou hudbu představí v bohatém, u nás dosud nebývalém výběru. Například hudba k filmu Střeček zazní na koncertě 13. září. Snímek vznikl podle stejnojmenné novely E. L. Vojničové a vypráví o osudu a hrdinské smrti italského revolucionáře 19. století.
Vrcholem koncertu 13. září bude Šostakovičova 6. symfonie, kterou - stejně jako četná další díla skladatele - provázela v Sovětském svazu politicky zabarvená kritika: byl nařčen i ze "svévolného formalismu". Ve skutečnosti však formální stavba díla vychází z obsahu a jeho umělecká hodnota se v průběhu let plně prokázala. Šostakovičova díla uvede BBC Philharmonic Orchestra, těleso založené v roce 1922 souběžně se vznikem rozhlasové stanice v britském Manchesteru. Vystoupení orchestru, který se postupně vypracoval mezi přední hudební soubory Velké Británie, se uskuteční v rámci společného projektu Pražského podzimu a Českého rozhlasu. (Záznam koncertu uvede 20. září Český rozhlas 3 - Vltava.)
Čajkovského symfonický orchestr z Moskvy pod vedením Vladimira Fedosejeva představí 19. září vedle filmové hudby (Pět dní, pět nocí) také Šostakovičovu slavnou Leningradskou symfonii. Vznikla v roce 1941 bezprostředně po napadení SSSR Německem; autor na ní začal pracovat v obleženém Leningradě, kde nějaký čas ještě zůstal; zde vznikly první tři věty. Dílo dokončil v Kujbyševu. "Symfonie má být svědectvím ideálu vlasteneckého boje. Práce mě zcela uchvátila a ani strašlivé letecké nálety, ani tísnivá atmosféra v obleženém městě nemohly oslabit moji tvůrčí potenci," napsal skladatel. Symfonie byla uvedena v Kujbyševě pod skladatelovým vedením a navzdory válečným zátarasům se brzy rozletěla do světa. V létě roku 1942 ji v Americe dirigoval Toscanini, brzy zaznamenala na šedesát uvedení v USA, Kanadě či Mexiku. V červenci 1942 zazněla také v obleženém Leningradě a dle svědectví pamětníků se stala silou, která významně podpořila odhodlanost a morálku obyvatel strádajícího města.