Veselý horor s vůní filé
Hru Krajina s televízormi uvedla "slovenská sekce" Divadla v Dlouhé jako scénické čtení (k nerozeznání od regulérní inscenace). Slovenský dramatik a herec Viliam Klimáček, který své hry uvádí především v domovském divadle GUnaGU, situoval příběh doposud hraný pod titulem Je dobré vycítiť do zapadlé slovenské vesničky doslova odříznuté od světa. Náhodně zbloudilý Chodec (Martin Veliký) se nestačí zdejším praktikám divit a my spolu s ním; zvláště poté, co se ukáže, že podivní vesničané nejsou vůbec tak neškodní, jak by se mohlo zdát...
Umně napsaná hra (autor je ne náhodou několikanásobným držitelem Ceny Alfréda Radoka za dramatickou tvorbu) s komicko-hororovou zápletkou diváka rychle vtáhne. Příběh zpomalují videoprojekce s reklamními šoty ze slovenské televize, jejichž stupidita je vskutku komická. Díky nim ještě nesmyslněji vyznívá urputné lpění "domorodců" na televizi, na níž jsou doslova přilepeni pohledem. Kromě adorování televizních tváří se Klimáček vysmívá deformované podobě lidové zbožnosti. Míří také na téma pro Čechy i Slováky společné - pusté hospodské žvanění. Celá zápletka se odvíjí v nádražní putyce, kde se mezi opileckými žvásty a neustále opakovanými vyprávěnkami o zlatých časech semelou i témata smrtelně vážná a osudová.
Bludného turistu z hotelu Partyzán obsluhuje laxní, ale usměvavá servírka Magdalena Zimová. V partě poflakujících se železničářů bez práce (ani vlak sem totiž už nejezdí) se objeví Peter Varga jako slepý "velký šéf", beznohý pruďas Martin Matejka a permanentně podroušený David Deutscha.
A do toho všeho je umně zapletený motiv filé. Krabice od něj diváka zaujmou už při příchodu, Chodec se na ně zvědavě ptá. Proč ale celou dobu smažící se filé atakuje čichové buňky všech přítomných, rozuzlí dramatik rafinovaně až úplně na závěr. Krajina s televízormi, tato příjemná, krátká a vtipná hra, předkládá moderní obrázek slovenského "folklóru" a povahy, k níž nemáme my Češi až tak daleko...
