Veřejnost se rozloučila s generálem Františkem Fajtlem
Desítky smutečních hostů zaplnily velkou síň krematoria v pražských Strašnicích. Hrdinu druhé světové války přišel naposledy pozdravit i prezident Václav Klaus, premiér Mirek Topolánek, představitelé parlamentu, české armády i zástupci britského královského letectva - a veteráni druhé světové války.
Prezident republiky Václav Klaus při smutečním obřadu zdůraznil, že Fajtl byl vynikající letec a charakterní člověk, v jehož osudu se promítly pohnuté osudy republiky ve 20. století. Jeho úmrtím podle něj ztratila celá země svého hrdinu. "Pozůstalí jsme svým způsobem my všichni," prohlásil prezident.
Při smutečním obřadu zazněly písně Škoda lásky, Čechy krásné či Ave Maria, nechyběla večerka a státní hymna. Po třech čestných salvách na závěr přeletěly nad Prahou armádní stíhačky Jas-39 Gripen a bitevníky L-159.
Legendární pilot z druhé světové války František Fajtl zemřel po dlouhé těžké nemoci zemřel minulý týden. Bylo mu 94 let. Za války se tento hrdinný letec zúčastnil například bitvy o Británii. Nad severní Francií byl dokonce sestřelen. František Fajtl pocházel z Donína v okrese Louny. Do zahraničí odešel dobrovolně. V roce 1939 uprchl přes Polsko nejprve do Francie, kde sloužil u letectva a bojoval ve dvou francouzských perutích. Po pádu Francie se ale přes Gibraltar dostal do Anglie a jejího Královského letectva.
Život válečných letců v RAF viděl Fajtl jako velice rozmanitý - bohatý, ale současně také velmi tvrdý. Fajtl byl také velitelem leteckého stíhacího pluku, který působil v týlu nepřítele při Slovenském národním povstání.
"Letec, pokud mu funguje aeroplán, tak chce samozřejmě letět. Neměli jsem s Rusy spojení, byly mraky, tak jsem dal rozkaz každý nebo ve třech rojích letět na východ. Tři letouny v mém roji se dostaly až do Ruska, ostatní posedaly v Rumunsku a v Maďarsku. Nouzově, někteří dobře, někteří špatně, a náš pluk byl rozrušen," vzpomínal generál.
Po roce 1948 skončil František Fajtl na několik měsíců jako nepřítel lidu ve vězení na Mírově. Potom se živil jako stavební dělník, skladník nebo úředník. Až v 60. letech byl částečně rehabilitován. Prezident Václav Havel ho po revoluci vyznamenal Řádem Milana Rastislava Štefánika a v roce 2004 pak získal nejvyšší české vyznamenání - Řád bílého lva.
