Argentina obvinila nejvyšší politické představitele Íránu z podílu na protižidovském teroristickém útoku v Buenos Aires před dvanácti lety

Teprve ve středu státní žalobce Alberto Nisman veřejně prohlásil, že se na útoku podílel tehdejší íránský prezident Alí Hašemí Rafsandžání a dalších šest Íránců a jeden z nejvýznamnějších členů libanonského šíitského hnutí Hizballáh, Imád Fajíz Mugníja. Mugníja už figuruje na seznamu hledaných osob ve Spojených státech za podíl na pumovém útoku na kasárna americké námořní pěchoty v Bejrútu v roce 1983 a za únos amerického letadla o dva roky později, při kterém zahynul jeden člověk. Nisman rovněž uvedl, že sebevražedným útočníkem byl 21 let starý libanonský člen hnutí Hizballáh. "Rozhodnutí podniknout atentát na židovské středisko však v roce 1993 učinily nejvyšší vládní orgány v Íránu," zdůraznil Nisman. Samotné provedení úkolu pak svěřily Hizballáhu.

Podle státního žalobce se strůjci atentátu sešli 13. srpna 1993 v íránském posvátném městě Mašádu, kde útok schválili. O jejich plánu věděli i íránští diplomaté v Buenos Aires. Spiklenci měli v úmyslu zavraždit i řadu osob ve Francii, Německu a Švýcarsku. Nisman je vůbec prvním argentinským činitelem, který veřejně obvinil představitele Teheránu z účasti na útoku, který svým rozsahem tehdy pro Argentinu znamenal totéž, co o sedm let později jedenácté září pro Ameriku. Odpálení vozidla plného výbušnin u židovského střediska bylo jedním z nejhorších teroristických útoků na argentinské půdě. Nismanovo obvinění dává za pravdu dlouholetému americkému tvrzení, že Írán a Hizballáh jsou sponzory mezinárodního terorismu.

Argentinská prokuratura vyzvala soudce, aby vydal zatykač na Rafsandžáního, který byl íránským prezidentem od roku 1989 do roku 1997, dále na bývalého náčelníka íránské tajné služby Alího Fallahidžána a tehdejšího ministra zahraničí Alího Velajátího. K dalším, kteří mají být zatčeni a postaveni v Argentině před soud, patří ještě dva bývalí velitelé Íránských revolučních gard, dva někdejší íránští diplomaté a Mugníja, který byl bezpečnostním šéfem Hizballáhu. Zatýkání se však v brzké době neočekává. Soudce Rodolfo Canicoba Corral musí nejprve schválit výsledky Nismanova vyšetřování a vydat zatykače. Potom bude Argentina usilovat o vydání obviněných z Íránu, který však žádosti s největší pravděpodobností nevyhoví. Zatykače však mohou obviněným zabránit ve vycestování z Íránu, neboť by je kdekoli na světě mohl zadržet Interpol.

Není známo, jak Nisman zjistil, že byl útok schválen na schůzce, které se zúčastnil i Rafsandžání. Boston Globe cituje bývalého šéfa oddělení protiteroristických operací CIA, který uvedl, že nezná nikoho, kdo by mohl potvrdit, že se taková schůzka konala. Podle něj však americké tajné služby vědí, že atentát řídil Mugníja. Rafsandžání v loňském roce znovu kandidoval na prezidenta, ale porazila jej současná hlava státu, Mahmúd Ahmadínežád. Dnes však zastává funkci předsedy vlivné rady, která řeší spory mezi vládou a islámskými duchovními. Ti musí schválit všechna rozhodnutí kabinetu.

Teroristický útok na sedmipatrovou budovu židovského střediska, která byla symbolem dvousettisícové židovské komunity v Argentině, byl v devadesátých letech už druhým podobným atentátem, dodává k tomu agentura AP. Už dva roky před ním, v březnu 1992, zničila bomba izraelské velvyslanectví v Buenos Aires. O život při něm přišlo 29 lidí a odpovědnost se rovněž přičítala Hizballáhu. Někteří analytikové tehdy spekulovali o tom, že útok vyvolala argentinská podpora americké válce v Perském zálivu v roce 1991, při které Američané vytlačili irácká vojska Saddáma Husajna z okupovaného Kuvajtu. Jiní zase soudili, že jedna z nejpočetnějších židovských obcí v Latinské Americe byla sama o sobě terčem útoku nepřátel Izraele. Atentát z roku 1992 nebyl dodnes objasněn.