Dobrá kniha a mistr paradoxu
Dobrá kniha nám poví pravdu o hrdinovi, špatná o autorovi. Původcem tohoto výroku, ale také mnoha vskutku dobrých knih je anglický spisovatel, publicista a mistr paradoxu Gilbert Keith Chesterton (1874 - 1936).
Pocházel ze zámožné londýnské rodiny, nedokončil studium malířství a jeho celoživotním posláním se stalo povolání novináře a spisovatele. Napsal víc než sto knih (próz, detektivních příběhů, básnických sbírek, životopisů, causerie, esejů a úvah). Po třicet let pravidelně publikoval své eseje v časopise The Illustrated London News, přispíval i do dalších periodik, pořádal přednášková turné, promlouval v rozhlase. V roce 1922 se stal katolíkem, od roku 1925 vydával vlastní noviny, polemizoval s G. B. Shawem i H. G. Wellsem.
Nejznámější z díla G. K. Chestertona jsou soubory esejů (např. Obrany, Ohromné maličkosti). Právě pojem "ohromné maličkosti" charakterizuje autorův smysl pro detail i paradoxní souvislosti. Neméně proslulé jsou však zajisté jeho detektivní povídky, jejichž hlavní postavou je detektiv amatér, katolický kněz Brown.
Chestertonovo umění promlouvat o vážných věcech s vtipem, s blahosklonným úsměvem pojmenovávat velké i malé životní situace a především využívat překvapivých analogií a paradoxů, skrytých v možnostech jazyka, mu získávalo popularitu a pověst obratného glosátora. A tak uděloval rady: Zjednodušováním vždycky způsobíte senzaci. Hovořil o pokroku: Minulost už není, jaká bývala. Komentoval politiku, kulturu, pravdu i morálku: Mít na něco právo neznamená ještě mít pravdu. Komentoval i ženy, lásku i manželství: Skutečně dobré vtipy si lze vymýšlet jen o majestátních institucích, jakými jsou církev nebo tchýně. Vyjadřoval se k umění, víře a k náboženství: Je-li rozklad společnosti chválen umělci, je to snad, jako kdyby červi chválili rozklad mrtvoly. Jeho osobitá, nadčasová, drsná i shovívavá životní filozofie nezanedbávala zdánlivé maličkosti. Spisovatel však přede vším preferoval jedinečnost lidského života, zohledňoval jeho podstatné principy a mechanismy, díky nimž spolehlivě funguje.
Kniha moudrosti a vtipu Gilberta K. Chestertona se redakci Karmelitánského nakladatelství skutečně podařila. Formální provedení, decentní obálka a sympatický "kapesní" formát, tvoří příjemný celek s inspirativním obsahem. Soubor sentencí a úryvků z článků je doplněn nekrologem Dobrý Chesterton z pera spisovatele Karla Čapka, otištěném dva dny po Chestertonově smrti v Lidových novinách (Byl jako kouzelník, který vytahuje králíky z klobouku nebo odkud; nejvážnější pravdy, nejvznešenější výzvy vysypával ze svého hravého a laskavého humoru ... Ale nemluvil jako ponurý kazatel, nýbrž jako veselý věřící, kterým šije optimismus, kašparovská nezbednost i gargantuovská kyprost.).
Na přitažlivosti celku dodala skutečnost, že editorem a překladatelem dosud do češtiny nepřevedených pasáží se stal politolog a historik Alexander Tomský, zakladatel exilového nakladatelství Rozmluvy, ale především, specialista právě na dílo Gilberta K. Chestertona (... byl však především veselým a hravým mystikem lidské existence i její každodennosti. Dobro, krása, pravda a všechny ctnosti, včetně humoru, jsou pro něho extatickým vytržením a nesmírným dobrodružstvím každého života...)
Do knihy tak bylo zakódováno specifické setkání obdivovatelů a znalců Chestertonova díla, lidí, pro něž byly a jsou, stejně jako pro anglického spisovatele, pojmy demokracie, tradice, zodpovědnost i vhodně jemná ironie nejen bytostně potřebné, ale také charakterizující, neboť z jejich úst stále znějí důvěryhodně, originálně a smysluplně.
Moudrost a vtip G. K. Chestertona, vybral a přeložil Alexander Tomský, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2006, str. 128.
