Když ženská vezme osud do svých rukou
Geniální hudebnice Zuzana Lapčíková s choreografkou Hanou Litterovou připravily pro baletní soubor Národního divadla v Brně taneční inscenaci Balady. Příběh se odehrává na tragickém půdorysu: postupuje od bláznivé zamilovanosti až k nevěře a zhrzené lásce. Odvíjí se za živého hudebního doprovodu sestaveného Zuzanou Lapčíkovou z lidových písní tak, že obsah zpívaných balad téměř ilustruje děj na jevišti. Nejzajímavější je symbióza lidového námětu hudebních balad se stylizovanou choreografií a souznění zpívaných textů s prezentovaným dějem a emocemi.
Hudební projev Zuzany Lapčíkové je pojmem sám o sobě. Umělkyně se obvykle pouští do multižánrových projektů, ve kterých odvážně a působivě spojuje lidové písně a motivy s improvizací, která odkazuje za hranice moravského regionu. Je to však především kouzelnice s hlasem a cimbálem. Během Balad hraje i se svým nástrojem přímo na jevišti a s menší kapelou doprovází příběh. Drží se tradičních moravských balad, které ovšem prezentuje v netradičním aranžmá, přesto střízlivě zůstává v líbivé melodičnosti, která pohladí duši a zároveň se zadře do paměti.
Tanec s hudbou koexistuje tu více, tu méně zdařile. Především první polovina večera (konkrétně scéna svatby a lidového vesnického veselí) je přehnaně baletně stylizována. Podezřele často se využívá pantomimy, což chvílemi působí až směšně. Naopak v momentech, kdy tanečníci abstraktněji vystihují konkrétní emoce a zvraty (jimiž Balady překypují), je výsledek velmi působivý. Ve druhé polovině inscenace, kdy dramatický příběh vrcholí, již tanec s hudbou i texty písní souzní dokonale, takže diváka zcela pohltí.
Zuzana Lapčíková a Hana Litterová v inscenaci spojily hned několik tragických motivů. Příběh se začne odvíjet těsně před svatbou mladé Kateřiny, vzpomínky její matky Juliány ovšem děj rozšiřují ještě do minulosti. Odkrývají se tu její drastické zážitky z mládí, které motivují jednání v současnosti. Ve snaze vyhnout se opakování starých chyb Juliána ovšem nechtěně přivodí další katastrofu. Matka Juliána (její part sugestivně tančí Eva Šeneklová) je tedy hlavním hybatelem děje. V rovině jednoduché, zamilované dívky se drží charakterizace postavy Kateřiny, kterou ztvárnila Markéta Habalová jako objekt, neseným proudem událostí. Jejím partnerem je záletný Jan (Jan Fousek), jenž je postavou spíše negativní a mladicky lehkovážnou.
Příběh Balad tedy naplňuje postřeh Jaroslava Hutky, který specifikum moravských balad spatřuje v tom, že skutečným "akčním" hrdinou v nich bývá nebojácná silná žena, která bere osud do svých rukou.
