Listy o blížící se popravě Saddáma Husajna
Blížící se poprava Saddáma Husajna nebo bilance roku 2006 pohledem ruských novinářů. Atmosféra končicího roku dovoluje, aby se na novin dostala i témata jindy neobvyklá, například polemika o slavení vánočních svátků. I o tom se zmíníme v přehledu zahraničního tisku.
Jak víme, dny někdejšího iráckého diktátora Saddáma Husajna jsou sečteny. Během následujícího měsíce ho čeká poprava a spekuluje se o tom, že by mohl zemřít dokonce už zítra. Po vynesení rozsudku smrti nad Saddámem se ale vynořila řada kritických hlasů, které poukazují na chyby v jeho procesu. Zkrátka říkají, že Saddámův soud nebyl tak docela fér.
Například francouzský deník Le Monde nadepsal svůj komentář týkající se Saddáma titulkem "Nedokonalý proces". Podle deníku ale přes všechnu kritiku není pravděpodobné, že by poprava Saddáma vyvolala v Iráku neobvykle silné násilnosti. Žádná z vlivných guerillových skupin totiž nepožaduje tyranův návrat. Od invaze v dubnu 2003 zažívají Iráčané každodenně takové hrůzy, že osud bývalého vládce skutečně už dlouho není v čele jejich zájmu. Smutným paradoxem je i fakt, že bývalý diktátor byl odsouzen za jeden ze svých nejmenších zločinů, za masakr 148 šiítských civilistů začátkem 80. let. Genocida Kurdů, kterou má podle všeho exdiktátor také na svědomí, se už v žádném rozsudku nad Saddámem neodrazí, uzavírá Le Monde.
Objevují se také názory, podle kterých nebyl dostatečně využit symbolický potenciál procesu se Saddámem. Irák podle nich promarnil jedinečnou šanci vypořádat se s minulostí. To je další z rovin kritiky, která se na Saddámův proces snáší z úst ochránců lidských práv a různých nevládních organizací.
Píše o tom dnešní vydání britského deníku Guardian. Podle něj potvrzením rozsudku smrti schválil odvolací soud také vážné procesní chyby v průběhu jednání a dále podkopal důvěryhodnost celého procesu. List píše: Všechna tato pomýlení kontrastují s vážností celé kauzy. Poprvé od poválečných norimberských procesů čelí téměř celá vláda jednoho státu soudnímu procesu pro vážné porušení lidských práv. Byla to šance vytvořit historický precendens. Místo toho, na rozdíl od norimberských procesů, celá kauza skončila velmi rychle aniž by vytvořila jakýkoliv historický odkaz objasňující Iráčanům, co se stalo a proč, dodává Guardian.
Všechny ruské deníky dnes bilancují končící rok. Řada ruských novin dnes totiž vychází před dlouhým pracovním volnem naposledy. Na stáncích se objeví znovu až 9. ledna. List Vědomosti nadepsal svůj hodnotící materiál pro letošek titulkem Podzim strašných vražd. Z ruských deníků cituje moskevský zpravodaj Českého rozhlasu Petr Vavrouška.
Atmosféra končicího roku dovoluje, aby se na komentářové stránky novin dostala i témata jindy neobvyklá, například polemika o slavení vánočních svátků, která se objevila v izraelských novinách.
Mají Židé slavit Vánoce? Tak se ptá se izraelský list Haaretz v narážce na tisíce souvěrců, kteří více či méně vánoční svátky přijali jako součást svého života. Deník píše: Historicky vzato naším úkolem v diaspoře vlastně bylo křesťanským Vánocům vzdorovat a ubránit se jejich materiálním výstřelkům, které dnes zastiňují jejich duchovní význam. Nikdy se nepředpokládalo, že my Židé budeme Vánoce milovat. Až teď přišla šokující zpráva z New Yorku, když producentka seriálu Sex ve městě Cindy Chupak a její manžel, oba Židé, přiznali, že vzali Vánoce za své v jejich "celém materiálním lesku". Nakonec tedy, proč Vánoce neslavit? Jednou za rok se lidé v západním světě alespoň podobají lidským bytostem, uzavírá své ohlédnutí za křesťanskými svátky izraelský list Haaretz.
