Letošní pouť do Mekky

Pouť zvaná "hadž" je vedle vyznání víry, pěti denních modliteb, pravidelné almužny a ramadánového půstu takzvaným Pátým pilířem islámu a v současné době se týká zhruba 1 miliardy a 300 milionů lidí naší planety.

V minulosti se do Mekky koránisté dopravovali i několik měsíců nebo dokonce roků - šlapali přes Saharu pěšky až ze západní Afriky nebo se plavili neklidnými vlnami Indického oceánu na přecpaných lodích. Na moři i na pevnině bývali přitom oblíbeným cílem lupičů i lovců otroků.

Vzhledem k technologickému a společenskému pokroku dnes ale mnohým muslimům stačí jízdenka na dálkový autobus nebo nasednout do boeingu a vystoupit až na saúdském mezinárodním letišti v Džidě nebo Medíně. Letecké společnosti a cestovní kanceláře po celém světě 21. století nabízejí navíc pro hromadné poutnické výpravy cenové slevy, takže hádž je obecně dostupnější. V uplynulých týdnech dorazilo podle saúdských úřadů takto do země milion sedm set tisíc poutníků. V posledních letech se shromáždění od 8. do 13. dne islámského lunárního měsíce zvaného dzú-l-hidždža společně s domácími účastní víc než dva milióny věřících. A tradiční obřady, kopírující Mohamedovu pouť i pokušení proroka Abraháma, by jich nejspíš absolvovalo ještě víc, kdyby pro jednotlivé země nestanovily Saúdové přísné návštěvní kvóty.

Pro lidnaté muslimské státy platí, že Saúdská Arábie vpustí na zvláštní pasy a po povinném očkování do země zhruba tisícovku z každého miliónu věřících. Přednost přitom mají dostávat hlavně nováčci. Jen z Británie ale podle některých odhadů dorazilo letos do Mekky na 25 tisíc muslimů. Mnozí z nich přitom využili časového překrytí s křesťanskými Vánocemi a novoročním svátečním volnem.

Řečeno s nadsázkou internetového serveru altmuslim.com, pouť mezi Mekkou a Arafatem u některých muslimů s kreditními kartami může dnes připomínat spíše dovolenkový program s předepsaným pohybem a dietou. Mají ale pravdu kritici, kteří tvrdí, že spirituální rozměr obřadu tím utrpěl podobně, jako když se křesťanské Vánoce redukují na hromadné nakupování dárků?

Pro drtivou většinu muslimských poutníků, kteří v Mekce kvůli rovnosti před Bohem odkládají šperky, ostříhají si nehty, obléknou dvoudílné roucho a nazují sandály, to určitě neplatí. Moderní islámský svět se ale nevyhnutelně prolíná se starým, a zatímco někteří poutníci hádže psali o svých prožitcích už v minulých letech internetové blogy, letos saúdští organizátoři muslimům umožní, aby po zakoupení speciálních kuponů žádali o tradiční obětování ovce e-mailem. Maso obětovaných zvířat se ale rozdá vdovám, sirotkům a chudým v souladu se staletými zvyky. Rituály zůstávají stejné, třebaže je provázejí technické inovace.

To platí i o kamenování Satana, kterým hádž vrcholí. Házení kamenů na tři osmnástimetrové stély, které představují zjevení ďábla, je z hlediska pořadatelů nejkritičtějším momentem celé pouti. Na malé ploše jsou při něm shromážděny stovky tisíc lidí a smrt ušlapání se tady stávala málem pravidlem. Při loňském ročníku ušlapal dav na mostě Džamarat, který ke stélám vede, přes 340 lidí.

Jaká opatření mají podobné tragédii zabránit letos? Saúdské úřady do celé operace nasadily 50 tisíc příslušníků bezpečnostních jednotek, jež mají pohybující se dav regulovat a k jednotkám přibyly pomocné stráže, které jsou zodpovědné za průchodnost veškerých komunikací - mají z nich zvedat sedící poutníky a rozhánět prodavače suvenýrů. Modlící se muslimy budou také poprvé průběžně monitorovat vrtulníky, ale hlavní projekty, do kterých investuje saúdská vláda nejvíc, spočívají ve stavebních řešeních.

Na cestě z Arafatu do Míny přibyly pěší tunely a nevyhovující úzký most Džamarát se po loňské tragédii zbořil a na jeho místě se začal budovat nový čtyřúrovňový most, jehož dvě patra byla už zkolaudována před několika týdny. Podle expertů ze saúdského ústavu pro výzkum hadže se z mostu stane desetipatrový komplex, který pojme na 5 milionů lidí. Ale to je teprve hudba budoucnosti. Už teď ale víme, že hlavním uchazečem o tuto stavební zakázku je saúdská developerská firma Bin Ladin Group, kterou vybudoval otec Usámy bin Ládina - nejhledanějšího muže světa.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .