Mystérium a věda

Těžko soudit, jak přemýšlel středověký člověk a jak chápal věci, jež jsou, kterak praví Hamlet, mezi nebem a zemí. Soudit můžeme jen podle toho, jak se snažíme vnímat a chápat a přemýšlet my, děti či oběti elektronické doby, která vyrábí zázraky na počkání a tak rychle, že sledovat technickou evoluci v její komplexnosti je nad možnosti jedince.

Louis Charpentier, francouzský autor, který se narodil v roce 1905, napsal celou řadu nesmírně úspěšných děl, od Mystéria katedrály v Chartres až po Mystérium vína a v celé řadě jeho publikací, jež sdružuje a spojuje právě pojem "mystérium", se dostal až k tomu, jež nazval templářské.

Záhadný, dodnes tajemstvími obestřený bojovný mnišský řád vytváří sám o sobě a snad sám od sebe řadu legend a pověstí. Vznikají stále znovu neotemplářské řády, které tvrdí, že jsou přímými pokračovateli středověké minulosti; devět francouzských rytířů prožilo v katakombách Šalamounova chrámu mnoho let a prý tam našli všechny záhady světa - jak se tak tvrdívá - od Svatého grálu až po archu úmluvy. I proslulé Turínské plátno je spojováno právě s templářským řádem, nemluvě už o tom, že řád měl či má - opět prý - prsty snad ve všem, co se v dějinách odehrává. Od skotského povstání proti Angličanům ve středověku až po Velkou francouzskou revoluci a výlety na Měsíc.

Pravdou je, že v portugalském hradu Tomar, odvěkém centru templářského řádu, se dodnes rok co rok scházejí tajemní muži v kápích a zasedají u oltáře, aby tam rokovali - a tu to máme - nikdo neví o čem.

Pokud pomineme mystérium a dostaneme se k životu velice praktickému, pak se dozvíme, že templáři pomáhali, jako ostatní řády, budovat organizovanou společnost. Zakládali usedlosti i vesnice, města i sídla, vynalezli bankovní šeky a zdokonalili bankovnictví, vymysleli hotely i námořní dopravu. Ostatně - i na Kolumbových lodích zářil na plachtách templářský kříž, jakož i na všech dobyvatelských korábech Portugalců - i proslulý Jindřich Mořeplavec byl velmistrem řádu. A v jeho slavném přístavu, námořní akademii a základně pro dobývání oceánů a nových pevnin je nesčetně důkazů, že templáři se tam kdysi usadili, aby dodnes neodešli - kříž ze Spojených států je toho důkazem.

Dnes působí mnišské řády spíše jako kuriozita a společnost, zvláště tak ateistická jako je ta naše, je vnímá jako kolorit.

Řekl bych spíše, že řády jsou dodnes integrální součástí společnosti. A dějin kultury naší civilizace.

Což už není v oblasti mystéria, ale faktografie.

Čímž jsem se k té vědě přese všechno jakž takž dostal. Jakkoli nevědecky ta předposlední věta zní. Ta poslední je opatřena výraznou tečkou. Tečka.