Za hromadným vymřením mexických Indiánů nemusí být španělští dobyvatelé

12. leden 2007

Mexičtí vědci přišli s novou teorií o příčinách hromadného vymírání mexických Indiánů. Dosud se předpokládalo, že je mají na svědomí španělští dobyvatelé. Podle nedávných výzkumů se však zdá, že to nemusí být pravda.

Španělští dobyvatelé začali přicházet do Mexika v roce 1519 a s místním obyvatelstvem se příliš nemazlili. Jak však ukázaly poslední výzkumy, skutečné hromadné vymírání mexických Indiánů nastalo až v letech 1545 a 1576, nezpůsobily ho však zbraně conquistadorů, ale epidemie nemoci vyvolávající krvácení, kterou šířili potkani. Jak informuje agentura AP, tento názor některých mexických vědců vyvolal vášnivé debaty v mexických akademických kruzích. Jedna skupina tvrdí, že epidemii způsobili potkani, kteří migrovali v častých obdobích sucha. Druhá skupina je přesvědčena, že za to mohou Španělé, kteří právě při hledání zlata a stříbra v této oblasti narušili přirozené životní prostředí hlodavců nakažených virem.

Tyto názory se opírají o jeden z prvních odborně věrohodných záznamů o epidemii - o text, který byl několik set let ztracený, než jej našli v jednom španělském archívu. Jeho autorem je Francisco Hernández, lékař španělského krále, který byl svědkem epidemie v roce 1576. Popsal nemoc, která vyvolává silné krvácení. Tato choroba údajně postihla téměř celou indiánskou populaci a zabila 4 z pěti nakažených lidí během jednoho maximálně dvou dnů. "Krev jim tekla z uší a v mnoha případech se jim doslova valila z nosu", napsal lékař. "Z těch, u kterých se choroba projevila, se téměř nikdo nezachránil", dodává.

Epidemiolog a profesor mikrobiologie na mexické universitě Dr. Rodolfo Acuna-Soto přeložil v roce 2000 Hernándezovo dílo z latiny. Potom uskutečnil výzkum v místě výskytu nemoci v izolovaných mexických centrálních vysočinách, kde potkani pravděpodobně šířili chorobu močí a výkaly. Teorie doktora Acuna-Sota vyvrací domněnku, že většinu mexického indiánského obyvatelstva vyhubily choroby, které přinesli Španělé a vůči kterým nebyli domorodci odolní, například neštovice, spalničky či břišní tyfus. I když neexistuje žádný spolehlivý údaj o počtu mexické populace v 16. století, její množství se odhaduje od 6 do 25 milionů, přičemž je známo, že v roce 1600 zůstaly naživu pouze 2 miliony.

Jiný mexický vědec ovšem tvrdí, že potkani zmiňovaní v textu, se do této oblasti dostali právě z Evropy a Asie a zapříčinili nákazu, při které postižení zvraceli krev.

Zvukovou podobu tohoto příspěvku naleznete v historickém magazínu Zrcadlo, který má premiéru 12. ledna 2007.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka