Česko-německá deklarace před 10 lety otevřela cestu ke smíru
Odškodnění českých obětí nacismu a vypořádání se s některými citlivými historickými tématy. To byl hlavní přínos česko-německé deklarace, kterou Václav Klaus s Helmutem Kohlem i ministry zahraničí obou zemí podepsali přesně před deseti lety. I díky tomuto dokumentu jsou dnes česko-německé vztahy podstatně lepší než kontakty mezi Německem a Polskem.
Přestože jednání o textu dokumentu byla velmi složitá, Praha a Berlín se dokázaly dohodnout na pojmenování vzájemných historických problémů.
To řadí k největším přínosům deklarace také jeden z jejích autorů, dnešní český velvyslanec v Německu Rudolf Jindrák.
"Podle mého soudu byla jedna věc, že se otevřela jednak cesta k odškodnění českých obětí nacistické perzekuce, a druhá věc byla ta, že se nám podařilo nějakým způsobem dosáhnout klidu zbraní v otázce minulosti," říká Jindrák.
Vztahy mezi Berlínem a Varšavou poslední dobou vážně narušila kontroverzní výstava o vyhnáních ve 20. století. Praha na akci organizovanou Centrem proti vyhánění zatím oficiálně nereagovala.
Předsedkyně česko-německé skupiny ve Spolkovém sněmu, sociální demokratka Petra Ernstbergerová to považuje za moudré. "Když by teď Praha bývala vyvolala nějakou složitou diskusi, jenom by to téma odsunu eskalovalo. Neznamená to, že by se zametlo pod koberec, ale nemusí to dostat váhu, která této otázce nenáleží," podotýká Ernstbergerová.
Deklaraci podepsali 21. ledna 1997 v Praze ministerští předsedové obou zemí Václav Klaus a Helmut Kohl. Česko a Německo se v deklaraci vyslovily pro orientaci vztahů do budoucnosti, kterou by neměly zatěžovat problémy z minulosti. Německo uznalo svou zodpovědnost za rozbití a okupaci Československa po roce 1938 a za nacistické zločiny. Česko na druhé straně vyjádřilo lítost nad utrpením Němců při poválečném vysídlení z Československa.
