Rakousko ve znamení Haidera a Stracha

Na prvý pohled jde o dva rozlišné případy. V prvém o vyřešení jazykového problému v Korutanech a v druhém o neonacistickou minulost šéfa čtvrté největší rakouské strany. Obě osobnosti ovšem spojuje společná politická minulost krajně pravicových politiků. Vždyť Haider byl dlouholetým šéfem strany Svobodných, kterou chtěl, jak se ukázalo neúspěšně, změnit na Společenství pro budoucnost Rakouska BZÖ a Strache jejím zachráncem, kterému se ji podařilo přivést zpět do parlamentu.

Jörg Haider se stáhl opět do Korutan, kde v současné době zastává úřad zemského hejtmana. V něm se nyní především profiluje jako obránce před pokusy prosadit práva tamní slovinské menšiny viditelně se projevující ve zřízení dvojjazyčných místních obecních tabulí. Zatím se mu tak dařilo přes usnesení ústavního soudu, protože bývalá spolková vláda v čele s lidovcem Wolfgangem Schüsselem díky koalici lidovců s Haiderovci po sedm let neměla z pochopitelných důvodů zájem tento problém vyřešit. Nyní však se vznikem velké koalice sociálních demokratů s lidovci došlo k radikální změně. Do společného vládního programu byl zařazen slib, že do poloviny roku bude otázka dvojjazyčných tabulek v Korutanech vyřešena. Nová sociálnědemokratická ministryně spravedlnosti Maria Bergerová již první den po uvedení do úřadu oznámila, že vzhledem k vzniklé situaci v Korutanech navrhne, což by bylo poprvé v rakouských dějinách, odvolat Jörga Haidera z jeho funkce zemského hejtmana.

Její argumentace vychází především z neplnění odstavce 7 "Rakouské státní smlouvy" z roku 1955. Ta mimo jiné korutanské menšině tamních Slovinců zabezpečuje používání mateřského jazyka u soudů a ve školách, včetně dvojjazyčného označení obcí, kde jich žije nejméně deset procent. Paní ministryně vychází z předpokladu, že ústřední výkonná moc tzv. spolek může pro nesplnění zavedení dvojjazyčných tabulek vznést žalobu, na jejímž konci by mohlo být odvolání Haidera. Prezident Nejvyššího správního soudu Clemens Jabloner dokonce prohlásil, že "má pocit, že politická éra pana zemského hejtmana je u konce a že se brzy v Korutanech obnoví ústavní práva". Navrhuje proto, aby ministr infrastrukury, pod kterého patří doprava, sociální demokrat Werner Faymann, vydal nařízení o okamžitém zřízení těchto tabulí na vjezdu a výjezdu u téměř 250 korutanských obcí a osad. Pokud se tak nestane, měla by být vznesena ústavní žaloba, která by mohla vést až ke zrušení práva Jörga Haidera zastávat svou funkci. Řada ústavních právníků to považuje za možný postup, i když s tím zatím nejsou zkušenosti.

Jak se dalo očekávat, Haider se proti tomuto postupu ostře ohradil a prohlásil, že "se chce trestat toho, kdo stojí na straně svého lidu". Vyzval přitom současnou spolkovou vládu, aby prostudovala zkušenosti z roku 1972, kdy tehdejší vláda spolkového kancléře Bruno Kreiskyho chtěla realizovat tento záměr. V Korutanech vznikla tehdy tzv. "spontánní lidová nespokojenost", která vyvrcholila útoky na bydliště korutanských Slovinců, napadání jejich dětí a výbuchem bomb před jejich ústředním svazem. Na ulicích se objevily nejen letáky, ale i nápisy na zdech s hesly "Smrt partyzánům", "Smrt Slovincům", "Neexistují slovinské Korutany" a namalované hákové kříže. Na tehdejšího zemského hejtmana sociálního demokrata Hanse Simu a jeho ženu házeli demonstranti shnilá vejce a rajčata, ničeny byly i místní dvojjazyčné tabule. Napaden výkřiky "ty židovská svině, podřízneme tě" byl tehdy i spolkový kancléř Kreisky.

Ještě deset let poté v rozhovoru s časopisem Profil označil útočníky na svou osobu za "čisté nacisty" a "největší nacistickou demonstraci od konce války". Demonstrace neskončily do zničení poslední dvojjazyčné tabule a dvouset stránková dokumentace o těchto událostech nebyla dodnes zveřejněna.

V rakouských sdělovacích prostředcích se objevily dvacet let staré snímky, na kterých je současný předseda Svobodných Heinz-Christian Strache zachycen na cvičení neonacistických bojůvek v Korutanech. Ty měl údajně zveřejnit jeho stranický sok Ewald Stadler, který byl v říjnových volbách zvolen do rakouského parlamentu za stranu Svobodných. Nedávno však byl Strachem zbaven prezidentské funkce v jejich Akademii pro šíření stranických myšlenek. Strache prohlásil, že jde o pomluvu a že ve skutečnosti šlo o snímky z tzv.paintballu, což mu však oborníci vyvrátili. Upozornili mimo jiné, že Strache se účastnil již v roce 1989 přednášky popírače holocaustu Davida Irvinga a přátelil se s "hlavní osobou pravicového extremismu" Andreasem Thierrym. Na Stracheho stranu se postavil europoslanec Svobodných Andreas Mölzer, který nyní vstoupil do nového klubu krajně pravicových stran ve štrasburském parlamentě. Na druhé straně se Svobodní snaží, aby se na veřejnosti nemuselo prát jejich špinavé prádlo. Mohlo by to vyvolat ve vedení strany nekončící boj mezi "německým nacionálem" Strachem a Stadlerem, který je "pravicovým ultra-katolickým politikem". Zřejmě proto, aby alespoň navenek byla uchována jednota strany, bylo nyní oznámeno, že oba "straničtí přátelé", jak se nazývají, došli k vzájemné dohodě. Ale Stadlerovo postavení uvnitř strany objasněno nebylo. Stále trvá ztráta jeho předsednického mandátu a nepodařilo se mu prosadit vytvoření katolické stranické instituce, protože je zřejmě ve vedení v menšině.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .