Bývalý ministr informatiky Vladimír Mlynář

Vladimír MLYNÁŘ, bývalý ministr informatiky:
Dobrý den.

Jan POKORNÝ:
Máte vztek na právníky, kteří vám v roce 2003 doporučili, abyste schválil založení společnosti Testcom servis?

Vladimír MLYNÁŘ, bývalý ministr informatiky:
Tak vztek nemám. Já musím asi nejdřív vysvětlit, jak ta celá věc vznikla. Ministerstvo informatiky ze zákona provozuje portál veřejné správy a protože ministerstvo nemělo dostatek lidí, neboť se snižovaly neustále úřední stavy, tak jsem využil toho, že pod ministerstvem funguje příspěvková státní organizace, výzkumný ústav Testcom a tento výzkumný ústav Testcom založil specializované s. r. o., které mělo provoz portálu zajišťovat. Nebyla to tedy moje společnost, nebyla to společnost Vladimíra Mlynáře nebo pana Chmelíčka, byla to společnost, kterou vlastnil ten výzkumný ústav, který je státní institucí.

Jan POKORNÝ:
Takže, pokud se na tom někdo mohl obohatit, rozumím-li tomu dobře, tak jedině zase stát?

Vladimír MLYNÁŘ, bývalý ministr informatiky:
Ano, přesně tak. Kdyby ten Testcom servis produkoval zisk, tak by ten zisk připadl tomu výzkumnému ústavu, který je státní příspěvkovou organizací, tedy potažmo zase zpět státu. A my jsme založili tuto společnost ujišťováni právníky nejenom z ministerstva, ale i externími právníky na to najatými, že takový krok můžeme učinit. Učinili jsme jej, krajský obchodní soud tu společnost zapsal řádně a pak se objevily pochybnosti ze strany ministerstva financí, že ten postup není správný, protože jsme k založení té společnosti potřebovali souhlas vlády. Já jsem to řešil s panem ministrem Sobotkou, jakmile jsem se dozvěděl, že takový problém existuje, a výsledkem nakonec bylo řešení, že my jsme tu společnost zlikvidovali po dvou měsících, ten Testcom servis a tu práci, kterou měl dělat Testcom servis pro ten výzkumný ústav státní, dělá ten výzkumný ústav přímo dodnes. Musel na to být vyjmut z transformace na takzvané vědecko prospěšné instituce a mělo to další ekonomické souvislosti, ale nevznikla žádná škoda. Ta společnost byla zpátky převedena do své matky, což byl ten státní výzkumný ústav, a to je podstata té věci.

Jan POKORNÝ:
Děkuju vám za úvod do problematiky. Mírně zasvěcenému nezaujatému posluchači tohle musí znít logicky to, co říkáte. Nicméně soudkyně městského soudu vám za to dala sazbu pět a půl roku. V čem je podle vás, a teď řekněte svůj nejniternější, nejsubjektivnější názor, v čem je podle vás problém?

Vladimír MLYNÁŘ, bývalý ministr informatiky:
Já si myslím, že je v tom, že paní doktorka Slepičková vůbec nepochopila podstatu těch vztahů, že nepochopila některé základní obchodní vazby, že nerozumí některým věcem, co to je portál, jak funguje a jaké práce se na ní dělají. Jeden spis, když začal, tak měl tři tisíce stran a v průběhu soudu paní doktorka Slepičková vyžadovala další materiály, takže dnes má asi šestnáct tisíc stran. Je tam veškerá technická dokumentace k portálu veřejné správy a stalo se to skutečně velmi nepřehledné. Čili já se domnívám, že tady došlo, jak by řekl klasik, k fatálnímu nepochopení a že se to vyjasní u odvolacího soudu, protože ty hodnocení, které ten soud udělal, je naprosto absurdní. Jediný znalecký posudek, který byl soudu předložen, žádný jiný tam není, říká, že nedošlo k žádné škodě. Ta společnost byla prokazatelně v majetku státu, což paní doktorka Slepičková dokonce ani nezpochybnila, že šlo o státní společnost a žádné peníze se odněkud neztratily. Takže není jasné, jak by se ten trestný čin měl spáchat.

Jan POKORNÝ:
Omlouvám se za trochu špionážní otázku, ale co podle vás bylo hlavním důvodem toho, že se tato, řekněme, administrativní záležitost dostala před soud, mohl chtít někdo Vladimíra Mlynáře, řečeno jazykem dobrodružných špionážích filmů, odstřelit?

Vladimír MLYNÁŘ, bývalý ministr informatiky:
Podívejte, to je dneska velmi laciné se odvolávat na to, že všecko je politicky manipulované. Já to...

Jan POKORNÝ:
Já jsem se předem omluvil za tu otázku.

Vladimír MLYNÁŘ, bývalý ministr informatiky:
Ne, ne, já chápu, že se musíte zeptat. Já to nechci říkat a nechci takovým věcem podléhat. Musím říct, že možná si pamatujete, že celá věc začala tím, že média se dozvěděla, že mám být obviněn a já jsem obviněn nebyl, to trvalo asi tři neděle. Pak jsem skutečně obviněn byl. Pak jsem podal demisi, pak byly zamítnuty moje všechny námitky pro postup státního zástupce, pak věc přišla k soudu. Já jsem věřil, že soud je nezávislý a inteligentní a bude usuzovat spravedlivě a kvalifikovaně. V tom jsem se bohužel mýlil a nebudu a nemohu tady říkat, že to je nějak politicky manipulované. Já jsem dneska soukromník, já, proboha, ani nikomu nevadím, takže po pravdě řečeno si myslím, že to je prostě problém nekvalifikovaného rozhodnutí.

Jan POKORNÝ:
Ano, dneska jste soukromník, jak jste říkal, asi nikomu nevadíte, ale byl jste ve významné funkci, byl jste ministrem informatiky a byla před váma řada celkem zásadních rozhodnutí.

Vladimír MLYNÁŘ, bývalý ministr informatiky:
Byla. Samozřejmě bylo to v době, kdy se rozhodovalo i privatizaci Telecomu, ale já ty spekulace opravdu nechci, nechci rozviřovat a nechci je živit, protože to je kontraproduktivní. Já se chci hájit fakty a ty fakta jsou, že ta společnost byla státní nebyla to moje a mrzí mě, že některá média jaksi referují, že Mlynář převedl portál na... provoz portálu na soukromou společnost, z čehož jakoby plyne jakoby byla moje ta společnost, nebyla, byla státu, tedy toho výzkumného ústavu. Prokazatelně nevznikla škoda, o čem mluví ten jediný znalecký posudek, který u toho soudu byl předložen. My jsme žádné obohacení z toho neměli, popravdě řečeno to ani nikdo netvrdil v průběhu toho soudu, že bychom měli na účtech nějaké peníze. Tam se, mimochodem, během soudního procesu četly účty různých firem a podobně, a to rozhodnutí soudu bylo naprostým šokem a je právně naprosto vadné a reakce odborné právní veřejnosti, které mám, mě v tom jenom utvrzují.

Jan POKORNÝ:
Říkáte, že se chcete hájit fakty. Obhajoval vás jeden z nejznámějších advokátů Tomáš Sokol, pokud se neprokázalo tedy, že jste se obohatili, že jste si snad při založení společnosti mohli třeba jednat chybně, ale v dobré víře. Jak to, že vás z toho proslulý advokát nedostal?

Vladimír MLYNÁŘ, bývalý ministr informatiky:
No tak já myslím, že pan doktor Sokol není Pán Bůh. Je to velmi kvalitní advokát a měl velmi kvalitní řeč a já jsem byl kvalitně zastupován a jeho práce si cením. Mimochodem bych chtěl říct, že na svých webovských stránkách www.mlynar.cz zveřejním dnes odpoledne všechny protokoly z toho soudu, které mám v písemné podobě. Nejsou to ještě všechny, protože ty závěrečné dva dny nejsou ještě přepsány.

Jan POKORNÝ:
Co tím sledujete, proč to chcete udělat?

Vladimír MLYNÁŘ, bývalý ministr informatiky:
Já to hned dopovím. A bude tam i závěrečná řeč pana doktora Sokola, čili já si na jeho práci nemůžu stěžovat, ale jak pan Sokol řekl, soud včera neměl dobrý den, a to se prostě stává. Co sleduju tím zveřejněním. No, já mám jedinou šanci ukázat, aby si každý udělal svůj názor a protože protokoly se přepisují dneska ze soudních jednání, já jako účastník řízení dostávám, a ty jsou přístupné, to není nic tajného, tak je to mnoho stran, ale myslím, že ten, kdo bude chtít do těch věcí proniknout, zejména asi novináři, bude mít tu příležitost si přečíst veškerou argumentaci v průběhu toho soudu a udělat si vlastní názor, jak ten rozsudek odpovídá tomu průběhu toho soudu.

Jan POKORNÝ:
Ještě než zveřejníte tyto dokumenty na vašich webovských stránkách, dovolte otázku. Proslýchá se, že mezi soudkyní, paní doktorkou Slepičkovou, která měla váš případ na stole, a vámi, panovalo od začátku něco jako víc než napětí. Je to tak?

Vladimír MLYNÁŘ, bývalý ministr informatiky:
Tak já jsem se zdržoval jakýchkoliv komentářů v průběhu toho soudu, protože si myslím, že se to nemá dělat a i teď to činím jenom proto, protože prostě ten rozsudek je opravdu naprosto nekvalifikovaný. Je pravda, že to jednání, já jsem měl chvílemi, řeknu to takto. Já jsem měl chvílemi pocit, že jsem už dvakrát odsouzený vrah, který byl přichycen třetí mrtvolou. Tak se mnou někdy bylo jednáno. Možná, že je tak jednáno se všemi obviněnými. Já jsem z toho byl velmi překvapen. Musím říct, že to setkání se soudkyní Slepičkovou bylo velkým pro mě jaksi civilizačním šokem.

Jan POKORNÝ:
Chcete to ilustrovat nějakým konkrétním příběhem?

Vladimír MLYNÁŘ, bývalý ministr informatiky:
Na, tak to si myslím, že by bylo... Paní doktorka Slepičková tu není, takže by to bylo nekorektní.

Jan POKORNÝ:
Možná se s paní doktorkou Slepičkovou ale znovu setkáte, protože odvoláváte-li se proti rozsudku městského soudu k soudu vyšší instance, tak je možné, že on půjde cestou, že vrátí případ zase k projednávání městského soudu, tudíž k téže soudkyni?

Vladimír MLYNÁŘ, bývalý ministr informatiky:
Ano, to se přiznám, že je věc systémová, která v České republice existuje. Odvolací instance může ten rozsudek zrušit a vrátit zpět k první instanci a tím se ocitnu zpět u stejného soudce, což si myslím, že je nesystémové. Nicméně český právní řád takový je a budu se s tím muset nějak vyrovnat. To je asi na té věci nejhorší pro mě osobně, protože kromě toho, že samozřejmě ta moje situace teď není jednoduchá, když nad vámi je vyřčen takovýto ortel, tak samozřejmě jde o to, že se ty věci budou táhnout při rychlosti našich soudů asi několik let, a to činí člověku dost osobní zásahy do jeho života.

Jan POKORNÝ:
Odvolání se proti rozsudku městského soudu bude jediná forma, kterou můžete nebo budete chtít použít?

Vladimír MLYNÁŘ, bývalý ministr informatiky:
Ano, já se odvolám a nějakou jinou formu, tak hladovku držet nebudu, tak to je absurdní a budu, odvolám se a budu věřit v kvalifikované rozhodnutí toho vrchního soudu. Tomu říkám reakce odborné veřejnosti, která je částečně dnes i v médiích mě v tom dává oporu, protože ta společnost byla státní. My jsme se prokazatelně ničím neobohatili a výroky soudkyně na téma, že jaksi naše obhajoba byla nehorázná a podobné věci, mi dávají naději, že to bude zrušeno při odvolání.

Jan POKORNÝ:
My spolu mluvíme i proto, že tento případ je pozoruhodný i tím, že se nestává tak často, aby státní zástupce navrhoval sazbu, dejme tomu, na rok s podmíněným odkladem a soudkyně potom tento návrh vlastně překonala pěti a půl lety vězení nepodmíněně. Kdybyste hypoteticky dostal jenom tu podmínku, také byste se odvolával nebo...?

Vladimír MLYNÁŘ, bývalý ministr informatiky:
Samozřejmě, že bych se taky odvolával, protože, podívejte se, činnost Testcomu servisu, kterou dnes převzal Testcom výzkumný ústavu, šetří státu prokazatelně peníze. Nakladatelství Economia platí ročně mnoho desítek milionů provozovateli portálu, milionů, které dříve zůstávaly nakladatelství Economia soukromému subjektu, skutečně soukromému subjektu za vydávání obchodního věstníku. Díky tomu portál veřejné správy funguje s menšími nároky na státní rozpočet. Jaksi ten projekt prokazatelně státu šetří peníze, a proto byl také realizován a jaksi i kdybych dostal podmínku nebo i kdybych byl odsouzen jen ke dni trestu, tak bych se odvolal, protože jsem hluboce přesvědčen a myslím, že každý, kdo rozumí těm ekonomickým posunům, ekonomickým parametrům toho projektu, ví, že ten projekt byl pozitivní a nikoliv ztrátový.

Jan POKORNÝ:
Teoreticky se dá říct, že do podobné situace se tedy může dostat kterýkoliv ministr?

Vladimír MLYNÁŘ, bývalý ministr informatiky:
Ano. Já, paní Slepičková řekla v tom vyhlášení, že ministr je zodpovědný trestně za všechny chyby úřadu, a když byl poslanec jako já, tak zvláště, mimochodem proto je ta sazba tak vysoká, protože...

Jan POKORNÝ:
Protože jste měl znát zákon o...

Vladimír MLYNÁŘ, bývalý ministr informatiky:
... jsem poslanec a zúčastnil jsem se hlasování o různých zákonech, takže se automaticky předpokládá, že ty tisíce zákonů, o kterých jsem za dobu, co jsem byl poslancem, hlasoval, znám celé nazpaměť. A znamená to tedy, že každý, kdo stojí v čele nějakého úřadu a jeho pracovníci mu připraví materiál, u kterého se později ukáže, že je nějaký problém, tak i za to může být trestně stíhám. Víte, na ministerstvu existuje něco, čemu se říká referátník, to znamená než ministr něco dostane, tak to podepíše určitý počet úředníků. Nejdříve drobní úředník, vyšší úředník, vyšší úředník, ještě vyšší úředník, náměstek až nakonec ministr. I toto rozhodnutí má těch sedm podpisů, které má být, všech těch sedm lidí u soudu vypovědělo, že doporučili to podepsání, že na tom neshledávali nic špatného, že jaksi mě nikdo na nic neupozornil a přesto jsem tedy za to odsuzován jen já. To znamená, že to se může skutečně stát každému a myslím si, že to v tom je ten proces skutečně přelomový, protože to znamená, že každý člen vlády nebo člověk, který je v čele nějakého úřadu, může být trestně stíhán za chybu úředníka, který je několik pater pod ním a třeba z nedbalosti nebo z nevědomosti udělá chybu.

Jan POKORNÝ:
Nabídl se některý z vašich tehdejších kolegů z vlády, z některých ministrů, že bude svědčit u případu ve váš prospěch?

Vladimír MLYNÁŘ, bývalý ministr informatiky:
Svědčil pan inženýr, pardon, pan poslanec Sobotka dneska, tehdejší ministr financí, místopředseda vlády a svědčil z pozice ministra financí v tom smyslu, že ani on nezná do detailu zákon 218 a 219 o majetku státu, který mi soud vytýká, že jsem neznal detailně a že samozřejmě i on se spoléhá na, nebo spoléhal v úřadu na práci úřadu, protože od toho tam ten úřad koneckonců je a že podle názorů ministerstva financí nedošlo k žádnému trestnému činu, proto také trestní oznámení nepodalo ministerstvo financí a že došlo jenom k něčemu, čemu se říká porušení rozpočtové kázně, kterých jsou tisíce v této zemi a jsou to ty formální chyby, které úřady dělají a svědčil také, že ve chvíli, kdy mě na to upozornil, tak jsem konal a věci napravil, takže ano, pan Sobotka svědčil v můj prospěch.

Jan POKORNÝ:
Hostem dnešního rozhovoru pořadu O kom se mluví byl bývalý ministr informatiky Vladimír Mlynář. Děkuju za odpovědi, hezký den.

Vladimír MLYNÁŘ, bývalý ministr informatiky:
Já děkuju, na shledanou.

Jan POKORNÝ:
Druhá část pořadu O kom se mluví. Hostem byl bývalý ministr informatiky Vladimír Mlynář. 221552155 a 221552255, to jsou telefonní čísla na něž můžete zavolat své názory na to, co jste slyšeli. Dobrý den, jste ve vysílání, máte slovo.

posluchač:
Dobrý den, Sedláček, Brno.

Jan POKORNÝ:
Dobrý den, pan Sedláčku.

posluchač:
Určitě ten pan Mlynář má pravdu a nic neudělal. Víte, my máme hrozný soudy. Pana Grebeníčka odsoudily za to, že řekl o panu Šináglovi "vyveďte toho primitiva", byl za to odsouzenej. Pan Topolánek s panem Kubicem se napřeli na pana Paroubka. To se odložilo. Víte, já si myslím, že to řídí ústřední výbor ODS z Jánského vršku, protože normálně to přeci není možný.

Jan POKORNÝ:
Děkujeme za názor, přejeme hezký den, na slyšenou. Dobrý den, máte slovo.

posluchač:
Dobrý den, tady je Mareček, taky Brno. No, pan Mlynář řekl, že doktorka Slepičková nepochopila podstatu věci. Ona ji pochopila velmi dobře. Myslím si, že to nepochopil pan Mlynář, protože on byl přece členem levicové vlády, a to se v Pospíšilovské justici zřejmě těžko promění. Podívejme se na jeho, na jeho kolegy z ODA po zisku, jak dopadl...

Jan POKORNÝ:
Tam jenom drobná faktická připomínka, poslanec Kořistka nebyl členem Občanské demokratické aliance, ale Unie svobody.

posluchač:
... státní zástupkyně spadlo srdce do kalhotek.

Jan POKORNÝ:
Dobře, děkujeme vám za názor, přejeme hezký den. Haló, dobrý den.

posluchač:
Dobrý den, tady je Bláhová, Vyškov. Já bych se chtěla vyjádřit k situaci pana Mlynáře, a to tak, že pana Mlynáře znám velmi dobře coby členka bývalá Unie svobody a jsem přesvědčena a mnoho důkazů o tom svědčí o jeho bývalé práci, že v tomto případě je absolutně nevinný. Chtěla bych to tímto pozdravit. Děkuji vám.

Jan POKORNÝ:
Děkujeme za názor, hezký den. Haló, tady je pořad O kom se mluví. Máte slovo.

posluchač:
Dobrý den, Dostál, jsem to já, jo?

Jan POKORNÝ:
Ano.

posluchač:
Pane Pokorný, mě tam zarazila jedna věc, možná, že jsem se přeslechl, ale tam na začátku jsem slyšel státní výzkumný ústav nebo co to je, společnost s. r. o., je to možný prosím vás?

Jan POKORNÝ:
Ne, ne, to jsou dvě instituce podobného názvu. Je Testcom výzkumný ústav a potom společnost Testcom servis, s. r. o.

posluchač:
Z toho, jak to bylo řečeno, to prostě vypadalo, že s. r. o. a tak dále. No, jestli je to takhle, v pořádku. Děkuji.

Jan POKORNÝ:
Taky děkuju, na slyšenou. Dobrý den.

posluchač:
Dvorský, Hradecký kraj. Dobrý den. Já, když jsem včera slyšel ten absurdní rozsudek, tak mě bleskově prolétla hlavou jedna myšlenka - politická páska za Sarajevo. A dneska, když jsem slyšel tu diskusi podrobně, tak mě napadla jedna věc. Proč tento podpis má něco znamenat, když už tady jeden precedent máme z počátku devadesátých let, a to Libora Nováka, který rozdělil toho Lájoše Barabáče na dva kusy a nic to neznamenalo. Tak proč to teď něco má znamenat ten podpis?

Jan POKORNÝ:
Dobře, děkujeme za úvahu. Dobrý den, máte slovo.

posluchač:
Dobrý den, tady Hudcová. Haló?

Jan POKORNÝ:
Ano, slyšíme vás, kdybyste si ztišila rádio, tak by byla slyšitelnost lepší.

posluchač:
Ano. Prosím vás, já myslím, že pan Mlynář je úplně nevinný a ti, co jsou vinní a sedí třeba teď ve vládě, tak s nima se nedělá nic, je to hrozné, kam jsme dospěli. Já si myslím, že to je úplně jak z padesátých let. Děkuji.

Jan POKORNÝ:
Mějte se hezky, na slyšenou. Předposlední telefonický názor do dnešního pořadu O kom se mluví. Haló?

posluchač:
Haló, dobrý den.

Jan POKORNÝ:
Dobrý den.

posluchač:
Tady Tomáš Hradílek, já volám z Lipníka nad Bečvou. V roce 1990 jsem byl ministrem vnitra České republiky. Vladimíra Mlynáře znám již téměř dvacet let a považuji za čestného, slušného a spolehlivého člověka. Osobně bych mu doporučil, aby po vzoru svého táty, který kdysi dávno teda napsal velmi zajímavou knihu, jmenovalo se to Mráz přichází z Kremlu, aby on napsal nějaký elaborát, který by nesl název Ledová sprcha přichází od soudu. Jinak samozřejmě věřím, že vyšší soudní instance sjedná v té věci nápravu. Toť vše.

Jan POKORNÝ:
Pane Hradílku, hezký den. A poslední telefonát. Haló, dobrý den.

posluchač:
Dobrý den, Iša, Brno. Já přesně nevím, jak to je s panem bývalým ministrem Mlynářem, ale naše soudnictví jet teda úplně děsný. Výroky jsou většinou jako poměrně diskutabilní, někdy i dělaný na zakázku a mám takový dojem, že by soudci měli dostávat zrovna při vyřčení jako nespravedlivých trestů tyhle ty tresty a ono by se zlepšilo soudnictví a vlastně by se zjistilo nakonec, že soudců je dost, protože by pracovali pořádně.

Jan POKORNÝ:
Děkujeme, mějte se hezky. Tak to byl poslední telefonát do dalšího vydání pořadu O kom se mluví, kde byl tentokrát hostem bývalý ministr informatiky Vladimír Mlynář. Ještě tři a půl minuty a bude třináct hodin. Třináctá hodina, to je na Radiožurnálu signál pro nové zprávy. Po nich začne motoristický magazín Motožurnál. Jan Pokorný vám od mikrofonu pořadu O kom se mluví děkuje za pozornost věnovanou tomuto pořadu a přeje dobrý poslech u dalších programů Českého rozhlasu 1.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON I.T., s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.