Projekt 100: Taxidermia
Každý nový rok začíná pro fanoušky otevřením filmového lahůdkářství, jímž je Projekt 100. Asociace českých filmových klubů v něm každý rok nabízí kolekci deseti snímků, které vznikly v různých obdobích a v různých zemích a které mají jedno společné: všechny jsou nějakým způsobem zajímavé, inspirující, provokující. Každý z nich představuje výživné sousto a v případě maďarské Taxidermie, která byla do Projektu 100 zařazena letos, to platí dvojnásob. Putovní filmová přehlídka rozhodně není určena divákům s průměrným filmovým vkusem, Taxidermia navíc vylučuje diváky jemnocitné a se slabým žaludkem.
Teprve třiatřicetiletý režisér György Pálfi (jeho prvotina Škyt se objevila i v českých kinech) ji natočil na motivy povídek Lajose Parti-Nagye a výsledkem je třígenerační a skrz naskrz osobní sága, odehrávající se na pozadí moderní maďarské historie. Na jejím počátku stojí důstojnický poskok Morosgoványi, zapomenutý ve službách zupáckého velitele kdesi na venkově za druhé světové války. Ovládán pohlavním pudem, jemuž není s to ve své zaostalosti porozumět, ukájí se živočišně v díře po suku nebo na rozčtvrceném praseti. Ustavičně navíc šmíruje důstojnické paničky a jejích dcery. Jeho syn Kálmán Balatony se stane přeborníkem Maďarské lidové republiky ve žracích soutěžích a celý svůj život zasvětí průzkumu možností vlastního těla. V nechutném zápolení s ostatními borci východního bloku do sebe nasouká ohromující množství jídla, aby ho vzápětí vyzvracel, to všechno na čas a za povzbuzování funkcionářů na tribunách. Syn Lajoska je pak pravý opak svého otce, který se roztekl do rozměrů odporujících lidskému chápání. Tento divákův současník je nedomrlý mladík s krhavýma očima, jehož životem je vycpávání zvířat, které povýšil na umění a kterému obětoval i to nejcennější, co má. Tedy měl.
Společným jmenovatelem formálně velmi výrazného snímku i jeho tří hrdinů je ohledávání možností fyzické existence od těch nevědomých a pudových až k rafinovaným a obsesivním. Pálfi, potažmo jeho hrdinové, se nezastaví téměř před ničím. Bizarní autoerotické praktiky, pedofilie, sebepoškozování prostřednictvím jídla, autopreparace - to všechno tu defiluje v nečekaných souvislostech a v neúprosně detailním ztvárnění.
Tělesnost představovaná až bolestným (a bolestivým) způsobem znamená nejen výzvu pro divákovu otrlost, ale i prubířský kámen pro samotné tvůrce. V barvách vyvedené tělesné excesy na jedné straně hrozí samoúčelností a touhou jednoduše šokovat, na straně druhé posouvají Taxidermii směrem k úvahám o sebeprožívání v souvislosti s konkrétní společenskou situací. Výstřelky jednotlivých hrdinů a způsoby, jakým je praktikují, mohou sloužit jako ilustrace dějinného vývoje evropského prostoru. Nebo - v moderních souvislostech - snímek vyvolává otázky související s kultem těla a kontrolou, kterou v jeho rámci uplatňujeme. Nikoliv nadarmo se jedna z posledních scén odehrává v galerii moderního umění, kde návštěvníci obdivují Kálmána a Lajosku - tedy spíše to, co ze sebe dokázali vytvořit. Nejsilnější pak tahle expresivní maďarská podívaná není v tom, jak se vyžívá v detailech, ale tam, kde ukazuje schopnost člověka manipulovat svým tělem až k totální sebedestrukci.
A závěrečný "průlet pupíkem" novodobého Davida nabízí tolik interpretací, že to divákům, kteří vydrželi až do konce, vystačí na zbytek rozjitřeného večera...
Související odkazy: oficiální stránky filmu, ČSFD (flash trailer), Aerofilms
Taxidermia, Maďarsko, Rakousko, Francie, 2006, 91 min.
Režie: György Pálfi, scénář: Lajos Parti-Nagy, Zsófia Ruttkay, György Pálfi, kamera: Gergely Pohárnok
Hrají: Csaba Czene, Gergö Trócsányi, Marc Bischoff a další
