Čekej do tmy
Hned ve dvou divadlech můžete vidět skvěle zahrané nevidomé hrdiny. Tím prvním je Lukáš Král v inscenaci Divadla na Prádle ...i motýli jsou volní, o které už tady byla zmínka před rokem. Tou druhou je Debora Štolbová v příbramské inscenaci Čekej do tmy. Její role je o to těžší, že diváci ji srovnávají s Audrey Hepburnovou ve stejnojmenném filmu. Myslím si však, že i v této konkurenci obstála.
Inscenace hry Frederika Knotta v režii Jana Nováka je ideální pro milovníky klidné detektivky bez zbytečného střílení a napětí. Taková inscenace by ovšem měla být založena na dobrých a vyrovnaných hereckých výkonech. Ne o všech výkonech se dá jako o dobrých hovořit. Už jsem naznačila, že hlavní role nevidomé ženy, ztvárněná Deborou Štolbovou, patří k těm dobře zahraným. Slepotu jí, myslím, uvěříte bez problémů, čemuž pomáhá i poměrně složitý prostor scény, ve kterém se nevidomá musí orientovat. Jakmile se něco pohne z místa, hned o tom ví. Má ale dost orientačních bodů: stůl, schody, dveře, okna... Scéna, která by jiné hře nevyhovovala tím, protože dává minimum prostoru hercům, je pro tuto hru naopak ideální. Pravým opakem Debory Štolbové je Jan Rosák. Příbramští se nepoučili z jeho velmi špatného výkonu v Šeherezádě a vsadili opět na slavné jméno na úkor dobrého herectví. Místo gentlemanského gaunera tu máme Jana Rosáka osobně, který odříkává text, tu a tam se pokusí gestem či grimasou být v roli, ale stále je cítit, že jeho doménou je moderování, ve kterém patří mezi špičky. Svých hereckých ambic by se měl ale raději vzdát. O mnoho lepší je druhý z dvojice zlodějů, ztvárněný Robertem Tylečkem. Jeho výkon, který patří rovněž k těm dobrým, je bohužel snižován nesourodostí s Rosákovým. Mladá dívka Radky Filáskové je vcelku povedenou postavou, ale místy vyjde najevo skutečný věk herečky. Může být otázkou více repríz, aby se její výkon ustálil. Manžel Vladimíra Senice je přesným vystižením nepříliš výrazné role - patří tak do té dobré poloviny.
Nejde rozhodně o inscenaci, která by mohla aspirovat na označení "to nejlepší z regionů", ale zajímavý příběh, pěkná scéna a minimálně herecký výkon Debory Štolbové stojí za návštěvu divadla.
