Starosta obce Nepolisy: O radaru je třeba mít dostatek informací

23. září 2010

Starostové obcí v okolí vojenského újezdu Brdy by měli vyžadovat velké množství informací o radarové základně, kterou tam chtějí vybudovat Američané, soudí Jiří Šustr, starosta obce Nepolisy na Královéhradecku, u níž stojí radar protivzdušné obrany NATO. Zbytečné je ale podle Šustra mít z radaru strach. Armáda včera novinářům představila radar v Nepolisech. Americká základna v Brdech by měla z vnějšku vypadat podobně jako nepoliský radar, její vnitřní vybavení a funkce se však budou lišit.

Podle Šustra přítomnost radaru NATO neměla na život v obci negativní vliv. Za větší hrozbu než radar NATO považuje například skládku chemického odpadu. "Z toho bych měl daleko větší strach," řekl novinářům. Moderní radar NATO je podle něj méně hlučný než jeho ruský předchůdce. "Neslyšíme žádné skřípání, jako když se otáčely ruské radary," řekl.
Šustr uvedl, že Nepolisy díky radaru získaly nové obyvatele. "Celá řada vojáků z povolání v Nepolisech zakotvila," uvedl. V roce 2001 obec registrovala 821 obyvatel, loni to bylo již 886 lidí. Podle Šustra však rozhodnutí o umístění radaru nakonec bude spíše politické a veřejnost o umístění radaru v Brdech rozhodovat nebude.
Právě na nedostatek informací o zvažovaném radaru USA si stěžovali v úterý starostové obcí sousedících s vojenským výcvikovým prostorem Brdy ministru zahraničí Karlu Schwarzenbergovi. Některé radnice proto zvažují uspořádání místního referenda o základně.
Podle ředitele operační sekce ministerstva obrany Ivo Zbořila by mohla americká základna v Brdech vypadat jako radar v Nepolisech, měla by však jiné rozměry. "Byla by dvakrát tak veliká. Co se týká plochy, tak by byla o něco větší, " uvedl. Podle Zbořila by základna v Brdech mohla mít rozlohu přibližně 300 hektarů. Obsluhovat by ji mělo přibližně 200 osob.
Vnitřek a vybavení se však bude u radarů v Nepolisech a Brdech lišit, protože jde o odlišné systémy. Nepoliský radar vidí až do dálky 470 kilometrů a do výšky až 30 kilometrů. Jeho úkolem je sledovat vzdušné cíle, které se v jeho dosahu nacházejí. "Informace o nich tento radar předává do centra velení a řízení," uvedl Jaroslav Kalkant, který působí u brigády zabývající se protivzdušnou ochranou.
Radar v Brdech by měl monitorovat dění ve větší vzdálenosti. Podle armády by byl jeho dosah 6000 až 7000 kilometrů. Podmínkou k výstavbě základny v Brdech je však to, aby splnila všechny české i evropské hygienické a bezpečnostní předpisy.
Radar v Nepolisech v hodnotě asi půl miliardy korun je 25 metrů vysoký a jeho kopule o průměru téměř 20 metrů připomíná obří fotbalový míč. Radar stojí v polích přibližně 500 metrů od obce. Kopule kryje radarovou anténu a brání ji proti nepříznivým vlivům. Její vnitřek je vyrobený z tvrzeného laminátu a anténa se v ní otočí přibližně šestkrát za minutu. V případě výpadku proudu je také radar schopný čerpat energii z vlastních zdrojů. Jeho součástí je také meteorologická stanice.
Nepoliský radar je prvním radarem sítě protivzdušné obrany NATO na českém území. Druhý radar armáda buduje nedaleko slavkovského bojiště na Brněnsku. Okolní obce však proti jeho umístění poblíž památníku padlých z napoleonských válek protestují. Požádaly dva soudy o pozastavení stavby radaru, ale u žádného neuspěly. Hodlají se proto obrátit na Ústavní soud.

Spustit audio