Prospívá zemědělství motýlům?

Výsledky poměrně intenzivního faunistického výzkumu motýlů této oblasti publikovala řada autorů. Zároveň je v této oblasti jedna z nejvyšších koncentrací vinic v ČR, přičemž jsou velmi dobře zdokumentovány vinohradnické technologie, které byly používány od konce 19. století až do současnosti. Díky tomu je možné pokusit se na příkladu této oblasti a modelové skupiny hmyzu alespoň o rámcové vyhodnocení vlivu zemědělské technologie na změny populace motýlů jak ve vlastních vinicích, tak v jejich okolí.

Toxické látky v zemědělství

Vinohradnická technologie má z hlediska rizikovosti vůči fauně motýlů několik poměrně dobře odlišitelných období. Významný negativní vliv vinohradnictví začíná v 60. letech velkoplošným masovým zavedením 2 - 3 aplikací DDT za rok (až 8 kg a.i./ha/rok) a 1 - 2 aplikací silně toxického polysulfidu barya proti roztočům v kombinaci s leteckými aplikacemi pesticidů, černým úhorem v meziřadí vinic, aplikacemi herbicidů a intenzivním používáním minerálních hnojiv. Tento negativní vliv vrcholí kolem roku 1990, kdy jsou v ochraně preferovány syntetické pyrethroidy, pro hmyz extrémně toxické, a insektoakaricid Thiodan (a.i. endosulfan), silně toxický pro hmyz i roztoče.

Integrovaná produkce

Od roku 1990 je ve vinicích zaváděno hospodaření v systému Integrované produkce. Chemické insekticidy jsou postupně nahrazovány selektivními biopreparáty na bázi Bacillus thuringiensis, chemické akaricidy jsou zcela nahrazovány dravým roztočem Typhlodromus pyri. Meziřadí vinic je ozeleňováno přirozenou bylinnou vegetací a hnojení je omezeno na max. 50 kg N/ha/rok. Mezi roky 1995 - 2000 se tento systém stává převažujícím způsobem pěstování. V současnosti hospodaří v kontrolovaném systému integrované produkce podniky obhospodařující cca 70 % vinic sledované oblasti. V roce 2006 začíná postupné vyřazování posledních používaných insekticidů náhradou za feromony obaleče jednopásého a mramorovaného používané metodou Mating disruption. Feromony používané v dávce cca 190 g/ha/rok nejsou toxické nejen žádné jiné skupině hmyzu, ale ani cílovým druhům škůdců. Těm pouze dokonale znemožní setkání a tedy i páření samců a samic. V roce 2007 bude touto metodou ošetřeno v dané oblasti cca 400 ha vinic.

Výzkum

Systematické sledování společenstev motýlů vinic bylo prováděno v letech 1994 - 1995 a 2001 - 2002 metodou paralelního sběru (tutéž noc vždy jeden lapač ve vinici a jeden lapač na přilehlé lesostepi) nočních motýlů (tzv. Macrolepidoptera, Pyralidae a Crambidae) do světelných lapačů s 8 W zářivkou. Z modelové skupiny Crambidae byl v ekologicky obhospodařované vinici zjištěn výskyt 13 druhů travaříků (45 kusů), zatímco toutéž metodou byl na blízké lesostepi zjištěn výskyt 8 druhů (81 kusů).

Vinice nad Nesytem|foto: Martin Prokeš

V letech 2004 - 2006 byly metodou transektového sčítání na 18 transektech délky cca 1 km v CHKO Pálava studována společenstva motýlů s denní aktivitou (Rhopalocera a Zygaenidae). Z uvedeného počtu byly 2 transekty vedeny také ekologicky (integrovaně) obhospodařovanými vinicemi a jeden transekt byl veden posledním komplexem asi 30 ha konvenčně obhospodařovaných vinic.

Výsledky

Z 85 druhů skupiny Rhopalocera zjištěných recentně na lesostepních biotopech (6 transektů) bylo během 3 let v ekologicky obhospodařované vinici zjištěno 47 druhů, to znamená 55 % druhů. V konvenčně obhospodařované vinici byly zjištěny pouze 2 druhy, tj. asi 2 % druhů. Pokud bychom druhovou diverzitu denních motýlů zjištěnou ve vinicích srovnávali metodicky přesněji se stavem zjištěným na dvou lesostepních plochách, přilehlých k vinicím, tak činí zjištěných 47 druhů motýlů z vinic plných 71 % z 66 druhů zjištěných na přilehlých lesostepích.

Vinice jsou v podmínkách ČR kulturou, ve které se zatím nejlépe podařilo vyřešit důslednou ekologizací vinohradnické technologie střet zájmů zemědělského podnikání a ochrany přírody.

A co další zemědělské kultury?

Bylo by velmi žádoucí podobným způsobem přistoupit k ekologizaci dalších oblastí zemědělského podnikání, především k těm, v nichž jsou doposud používána velká množství pesticidů (ovocné sady, chmelnice) a z hlediska plošného zastoupení nejvýznamnější skupině plodin, kterou jsou obilniny, olejniny, okopaniny a pícniny na orné půdě. Z tohoto pohledu se zatím jeví doposud aplikovaný systém podpor ekologického zemědělství směřující především do udržování luk a pastvin v podhorských a horských oblastech jako zcela nedostačující.

Podobně by bylo velmi žádoucí pokračovat v trendu minimalizace aplikací neselektivních pesticidů i v ochraně lesů.

Více se dozvíte v přírodovědném magazínu Natura.