Mozek a paměť
Už to tak vypadá, že se budou přepisovat učebnice neurologie. Novozélandští a švédští vědci oznámili, že vyvrátili dogma, podle kterého se v lidském mozku nevytvářejí nové nervové buňky. Dosud se mělo za to, že se rodíme s již hotovým mozkem, ze kterého nám buňky po celý život pouze ubývají. Nyní vědci předpokládají, že nově vznikající neurony putují i do mozkové kůry, ve které se odehrávají ty nejsložitější duševní pochody.
Optimistický objev věčně mladé paměti kontrastuje s evidentní neschopností lidí poučit se z minulosti, což se připisuje chabé paměti historické. Ne, že bychom o užitečnosti historické paměti nevěděli. Včera například předsedkyně Konfederace politických vězňů hovořila na toto téma z balkónu pražského paláce Kinských na Staroměstském náměstí. Jenomže když před děvětapadesáti lety ze stejného místa Klement Gottwald ohlašoval převzetí moci komunisty, naslouchalo mu plné náměstí milicionářů. Když včera Naděžda Kavalírová vyzývala k zákazu komunistické strany, publikem jí byly tři stovky bývalých politických vězňů. Důvodem, proč je obtížné vymýtit přízraky minulosti, nemusí být stárnutí mozku, ale naopak ty čerstvě objevené nově vznikající neurony.
Vědci tvrdí, že mozek může být poškozen i jejich nadměrnou tvorbou. Spíše než vzpomínkami žijeme vizemi budoucnosti a to, čeho jsme se zbavili, nově plánujeme. Kde se například bere dávno vymýcený nacismus či překonaný anarchismus? Radikální stoupenci těchto ideologií se o víkendu servali v Berouně. Možná kvůli nadměrné tvorbě neuronů. Vědci tvrdí, že migraci těchto buněk využijí k léčbě. Měli by si pospíšit.
