Design, inspirace a styl
Hledání hlavního proudu, nejvýraznějších prvků, zdrojů pozdějších kopií, elementů eklektických, bezostyšných nápodob i bizarních originálů, ale také náhled do souvislostí mezi "duchem doby" a tvůrčím přístupem, umožňuje příručka představující Podoby moderního designu.
Autorkou publikace je Lakshmi Bhaskaranová, o níž se čtenář mimo exoticky znějícího jména nedozví více, a bohužel ani to, zda jde o autora teoretika, profesionála či laika, praktika či milovníka umění a řemeslné výroby. To, co je zcela jasné, je časové vymezení. V knize je převážně zpracováno období dvacátého století, i když se autorka samozřejmě hned na počátku nemohla vyhnout ohlédnutí do století devatenáctého, z něhož pojem "moderní design" čerpá a vychází. Jako první je uvedeno heslo Hnutí Umění a řemesla (Arts and Crafts), které vzniklo jako reakce na působení industrializace devatenáctého století, která podle stoupenců hnutí vedla k degeneraci designu i kvality zboží. Posledním v řadě představovaných designérských stylů je Dekonstruktivismus, jehož "život" autorka datuje od roku 1988 po současnost (anglický originál knihy vyšel v roce 2005).
Kniha Podoby moderního designu, není jen přehledovou encyklopedií, výčtem, ve kterém by bylo možné dohledat podrobné informace o určitém stylu, vládnoucímu danému období. Podtitul knihy, Inspirace hlavních hnutí a stylů pro současný design, avizuje, že autorka usilovala o víc než o postižení následnosti v proměně tvarů a tvarování věcí, nástrojů či písma. Kniha Lakshmi Bhaskaranové má být základním průvodcem estetikou spotřebních předmětů, pracovních i výrobních nástrojů, architektonických prvků či oděvních návrhů. Především však je nabídnut a v dostatečné míře zpracován přehled o prolínání. Každý z uvedených stylů (např. Japonismus, Beaux-arts, Wiener Werkstätte, Dadaismus, Bauhaus, Biomorfismus, Op-art, Minimalismus, Memphis) je zasazen do časového úseku, je uvedena země, v níž vznikl, či masivně zapůsobil, nechybí podrobná charakteristika. Zásadní je ale důraz na uvedení inspiračních zdrojů, konotací i kontextů, v nichž a z nichž konkrétní styl žil. Také jsou vždy uvedeny pozdější aplikace, díla, která třeba přes celé století, čerpala ze sledovaného stylu nebo hnutí. Například styl Art deco je ilustrován dobovým vzorkem hodin, večerní róby, fonografu či stolu, druhem písma Bifur z roku 1929, budovou Chrysler Building, která byla postavena v New Yorku v letech 1927-1930. Připojeny jsou pozdější aplikace stylu, ukázka logotypu Biba z roku 1969 a kulatého lustru, vyrobeného pro firmu Swarowski v roce 2003. Nejde tedy jen o výčet. Odkazy k "příbuzným" stylům otevírají prostor.
Přestože (nebo právě proto), že by bylo možné o konkrétních inspiracích diskutovat, L.Bhaskaranové se podařilo zachytit nejobecnější podobu "designu dvacátého století" i nejkonkrétnější "souvislostní" výraz jednotlivých stylů, prvků a detailů.
Výhrady, které si kniha zaslouží, se netýkají obsahu, ale formy. Alespoň v některých místech se totiž nabízí užití známého rčení o kovářově kobyle. Zatímco popisy čtyřiceti designem se zabývajících hnutí a stylů jsou přehledné, vhodně ilustrované a informativně naplněné, úvodní část, kde jsou čtyři Chronologické přehledy, je s šedou podkladovou barvou a titěrným písmem nejen "nepřehledová", ale nesympatická a odrazující. Celku to škodí, neboť je narušena jeho vyváženost. Jinak kvalitní studijní příručka tak začíná s jistou vadou "na kráse".
Lakshmi Bhaskaranová, Podoby moderního designu. Inspirace hlavních hnutí a stylů pro současný design, Slovart, Praha 2007, překlad: Jana Novotná, str. 256.
