Vybíráme z časopisu Živa
Výzkum rostlinného genomu; jedlové lesy v České republice; botanický ráj Kapsko; ohlédnutí za prací Zdeňka Veselovského. Nejen tato témata přináší první letošní číslo časopisu Živa.
Živa je populárně vědecký časopis zaměřený na biologické vědy. Vydává jej Nakladatelství Academia, Středisko společných činností AV ČR, s podporou Akademie věd České republiky. Přináší původní články přibližující především výsledky české vědy. Recenzované texty jsou doplněny originálními dokumentačními fotografiemi. V aktuálním čísle najdete:
Kovář P.:
Globální změny přírody a člověk. Jak vědci naloží s názory politiků a ekonomů?
Po dlouhotrvající zimě, téměř žádném jaru, extrémních letních vedrech a nezvykle oddáleném nástupu další zimy v Evropě, jakož i po různých geoklimatických katastrofách v jiných oblastech světa není divu, že se v r. 2006 ještě více než předtím diskutovalo o změnách globálního ekosystému, jejich příčinách a možnostech ovlivnění. Jaká je role a jaké jsou možnosti vědců? Nakolik jsou závislí na ostatních složkách společnosti v tom, aby pracovali v podmínkách dovolujících splnit úkol, který se od nich očekává? Očekává se vůbec?
Škaloud P.:
Chloroplasty řas v konfokálním mikroskopu
Konfokální mikroskopie představuje poměrně novou metodu zobrazení, která výrazným způsobem rozšířila možnosti pozorování především biologických objektů. Příspěvek poukazuje na výhody studia řasových chloroplastů konfokálním mikroskopem. Pomocí této techniky je možné detailně studovat strukturu a ontogenezi chloroplastu, či přesně definovat počet a vnitřní strukturu chloroplastů.
Řepková J.:
Huseníček rolní a současný výzkum rostlinného genomu
Huseníček rolní (Arabidopsis thaliana) z čeledi brukvovitých (Brassicaceae) je významným modelovým objektem v molekulární genetice rostlin. Velikost genomu tohoto druhu, nejmenšího geonomu v rostlinné říši, byla rozhodujícím důvodem pro získání kompletní sekvence DNA tohoto organismu a zahájení systematické funkční analýzy jednotlivých genů z celkového počtu 25 498.
Friml J.:
Auxin - univerzální vývojový signál v životě rostlin
Zásadní roli v řízení procesu zpracování signálů přijatých rostlinou z vnějšího prostředí hrají signální molekuly zvané fytohormony. Mezi ně patří i jednoduchá sloučenina se širokým spektrem účinků - auxin. Ten je v rostlinných pletivech rozložen nerovnoměrně, v určitých buňkách se hromadí a aktivací signální kaskády přiměje takové buňky ke změně vývojového programu. Článek je součástí volného seriálu k výročí významného rostlinného fyziologa Bohumila Němce.
Boublík K.:
Jedlové lesy v České republice
Jedlové lesy jsou v ČR poměrně vzácným vegetačním typem. Vyskytují se v rámci rozšíření bukových lesů a mohou představovat typ vegetace vzniklý díky činnosti člověka a udržovaný dlouhodobým hospodařením (sběr hrabanky, lesní pastva). Pro rozmanitost jedlových lesů je rozhodující chemické složení a vodní režim půd. Rozeznáváme jedlové lesy acidofilní, oligotrofní, mezotrofní, kalcikolní, hygrofilní a suťové.
Sekerka P.:
Škornice - bylinné příbuzné dřišťálů
Škornice (Epimedium) jsou nejpočetnějším rodem čeledi dřišťálovitých (Berberidaceae) - dosud bylo popsáno 54 druhů ve dvou podrodech. Rostou zejména ve východní Asii, některé druhy také ve Středomoří. Tyto vytrvalé byliny či na bázi dřevnatějící keře patří mezi oblíbené zahradní rostliny, jsou ideální pro pěstování ve stínu a polostínu.
Fanta J.:
Lesy a lesnictví ve střední Evropě I. Přírodní podmínky pro existenci lesa
Mnohé dnešní kulturní lesy mají jen málo společného s lesy přírodními, které by bez vlivu člověka pokrývaly převážnou část střední Evropy. Vzhledem k topografickým a klimatickým podmínkám by to byly zejména lesy listnaté, jen ve vyšších horských polohách a na extrémních stanovištích by se uplatnily lesy jehličnaté. Kromě přírodních procesů, zahrnujících mimo jiné různě rychlou migraci jednotlivých druhů dřevin z různých refugií v době poledové, se však na utváření lesů již od neolitu podílí také člověk. Historie jeho vlivu na les bude tématem dalších dílů seriálu.
Suda J., Sudová R.:
Kapsko - botanický ráj 1. Kapská oblast se představuje
Kapská floristická oblast se nachází v jihozápadní části Jihoafrické republiky a je jednou z pěti zón na světě s mediteránním klimatem. Hostí více než 9000 druhů cévnatých rostlin, z nichž mnoho je endemických, a je tak jedním z předních ohnisek biodiverzity.
Rusek J.:
Tundra a boreální lesy Kanady 1. Základní typy tundry a její zvláštnosti
Ekosystémy severské přírody jsou v mnohém podobné vysokohorským ekosystémům ve střední Evropě, ale to, co je v našich podmínkách reliktní a často ovlivněno dlouhodobou činností člověka, je v Arktidě dominantní a většinou ještě neporušené. Autor přibližuje základní typy kanadské tundry včetně osídlení rostlin a bezobratlých živočichů.
Hroník J., Kalač P.:
Severní Borneo očima lepidopterologů
Autoři opakovaně navštívili malajskou část severního Bornea (Sabah) a představují diverzitu různých skupin motýlů na několika lokalitách nížinného i horského tropického deštného lesa.
Smola V.:
Překvapivé chování běžného druhu slíďáka
I když je slíďák Xerolycosa nemoralis v palearktické oblasti hojným druhem, znalosti o biologii tohoto pavouka jsou překvapivě malé. Autor při výzkumu dvou lokalit v Čechách a v laboratorním chovu zjistil, že samice a nymfy hrabou dva různé typy nor, což nebylo dosud známo. Zjistil také, že tento druh má extrémně krátkou kopulaci, čímž se liší od jiných druhů slíďáků.
Májsky J.:
Krt ako potrava jalca hlavatého
Popis nálezu 40 cm velkého jelce tlouště (Leuciscus cephalus) v potoce Kostelík na úpatí Bílých Karpat (Slovensko), který při manipulaci vyvrhnul neobvyklou kořist - částečně natráveného subadultního krtka obecného (Talpa europea).
Pluháček J., Bartoš L.:
Samčí infanticida: proč zabíjejí hřebci zebry stepní hříbata?
Samčí infanticida byla doložena už u více než 70 druhů savců, včetně několika druhů kopytníků. Autoři zjišťovali, zda se podobné chování objevuje u zebry stepní (Equus burchellii). Při analýze záznamů z let 1973-2000 ze zoologických zahrad Dvůr Králové, Liberec, Praha a Lešná-Zlín zaznamenali deset případů napadení či zabití mláděte cizím samcem a čtyři případy potratu samic po častých kopulacích cizím samcem (feticida). Další analýzy potvrdily riziko infanticidy a feticidy po připuštění cizích samců k novému stádu u tří poddruhů zebry stepní, ale žádný případ se neprokázal u zebry bezhřívé (E. burchellii borensis).
Kůs E.:
Zoolog v zoologické zahradě. Ohlédnutí za prací Zdeňka Veselovského
Ohlédnutí za prací prof. Zdeňka Veselovského (1928-2006), dlouholetého ředitele zoologické zahrady v Praze, a jeho v bývalém Československu průkopnickém prosazování výzkumu etologie a aplikování těchto poznatků do chovatelské praxe v zoologických zahradách.
Škvorová V., Boráň T.:
Poruchy vývoje dentice u myší s Tabby syndromem
Přiblížení metod výzkumu apoptózy při vzniku zubních základů během embryonálního vývoje. Porovnání tohoto procesu u zdravých myší a myší postižených Tabby syndromem, genetickým onemocněním podobným lidské hypohidrotické ektodermální dysplázii.
Zavřelová T., Koláčná L.:
Počítačové modelování struktury a interakcí bílkovin
Počítačové modelování intracelulárních a extracelulárních proteinů je jednou z nepostradatelných metod strukturní biologie. Nachází uplatnění zejména v případech, kdy strukturu proteinu nelze určit experimentálními metodami. Příklady přibližující využití při přípravě umělých tkání, např. chrupavky kloubů.
Kotlaba F.:
V zimě za vytrvalými choroši - lesklokorkami a ohňovci
Zima nepřeje růstu hub s masitými plodnicemi, pozorovat se ale dají houby s vytrvalými tvrdými plodnicemi, např. choroše. Autor přibližuje různé druhy lesklokorek (Ganoderma) a ohnivců (Phellinus) parazitujících na dřevinách.
Chumchalová M.:
Anatomická ilustrace 7. Vyobrazení na přelomu 18. a 19. století
Koncem 18. století vědeckou ilustraci opanoval detail a dokonalý popis. Lékařsko anatomická díla té doby byla exaktně, bohatě a stále častěji i barevně ilustrována. Rozvíjelo se i trojrozměrné zobrazení ve voskových anatomických plastikách a modelech lidských orgánů.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
