Mikroskopické fosilie hovoří o klimatu
Mikroskopické fosilie poskytly údaje o teplotách tropické Afriky za posledních 25 000 let. Zprávu vydala holandská Netherlands Organisation for Scientific Research.
Holandští vědci spolu s německými kolegy z Universität Bremen vyvinuli zcela nový způsob rekonstrukce údajů o povrchových teplotách půdy v dávné minulosti. Metodu založili na zkoumání fosilií půdních bakterií. Tyto mikroorganismy totiž upravují molekulární složení svých buněčných stěn tak, aby co nejlépe vyhovovalo tepelným podmínkám prostředí. Podle výsledků molekulární analýzy buněčných stěn se proto dá odhadnout, jaká teplota půdy panovala v období života příslušné bakterie. Podobný přístup je možné využít i ke stanovení teploty povrchových vrstev oceánu - s tím rozdílem, že analýza vyžaduje místo půdních bakterií mikroskopické mořské řasy.
Ze sedimentů v náplavech afrického Konga vědci získali fosilie jak mořských řas, tak i půdních bakterií. Analýza těchto vzorků ukázala, že teplota půdy tropické Afriky a oceánu kolem ní se v průběhu uplynulých 25 000 let výrazně lišila. Teplota na pevnině byla oproti současnému průměru nižší o 4 stupně Celsia, zatímco oceán byl chladnější pouze o 2,5 stupně Celsia. Kvůli tomuto rozdílu byla v minulosti tropická oblast Afriky mnohem sušší než dnes.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
