Dekrety prezidenta republiky - tzv. Benešovy dekrety

23. duben 2002
Co nás pálí , Co nás pálí

Lidová tvořivost dala vzniknout termínu "Benešovy dekrety", i když prezident Edvard Beneš byl jen jedním z těch, kteří dekrety podepisovali, a už vůbec nebyl jejich autorem. Tyto dokumenty připravovala jednotlivá ministerstva exilové vlády, a ta je po projednání předložila prezidentovi k podpisu. Dekretů bylo vydáno do konce roku 1945 přes 140.

Mezi dnes nejvíce diskutované patří Dekret prezidenta č. 5/1945 Sb. o neplatnosti některých majetkově - právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů, dále Dekret prezidenta č. 12/1945 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa a také Dekret prezidenta republiky č. 28/1945 Sb. o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci.

Už se ale tolik nemluví o dekretech, které upravovaly další důležité části života osvobozeného Československa, jako Dekret č. 91/1945 o obnovení československé měny, nebo Dekret č. 77/1945 Sb. o některých opatřeních k urychlení nakládky a vykládky zboží v železniční dopravě. Najdeme tu ale i Dekret prezidenta č. 80/1945 Sb. o opětném zavedení středoevropského času.

Logo

Nutno říci, že nový parlament v té době ještě nebyl ustaven, a tak byla exilová vláda jedinou představitelkou centrální moci, která byla oprávněna vydávat zákonné normy. Podobná situace byla v té době téměř ve všech evropských zemích, kde lze vydávání dekretů také zaznamenat. Československo bylo součástí Evropy, kterou postihla ničivá válka, a rozvrácené hospodářství bylo nutno co nejdříve vrátit do původních kolejí. Dekrety sloužily především tomuto cíli. Okamžitě se vznikem prozatímního Národního shromáždění také vydávání dekretů ustává a zákonodárnou moc přebírá tento nový Parlament.

Pětidílný seriál o tzv. Benešových dekretech má především osvětlit přesný účel vzniku dekretů, jejich dobový význam, a nakonec i jejich platnost pro současné právo. Zabývá se konfiskacemi majetků, zbavování občanství a souvislostmi, které k uzákonění takových kroků vedly. V jeho závěru zazní i úvahy nad tím, jak by případné zrušení těchto norem, na kterých stojí poválečné právo Československé a později České republiky, mohlo ovlivnit současnost.

Seriál "Co nás pálí" o dekretech prezidenta republiky vysílal Český rozhlas 1 - Radiožurnál od 15. do 19. dubna 2002 vždy v 10.35 hodin a v repríze po čtvrté hodině ranní.

Logo

Seriál o dekretech:
1. díl - Co jsou Benešovy dekrety?
2. díl - Proč vznikly Benešovy dekrety
3. díl - Odsun německé menšiny versus dekrety
4. díl - Zabavení majetku sudetských Němců v dekretech
5. díl - Platnost Benešových dekretů

Dekrety prezidenta republiky:
- Seznam dekretů
- Výňatek z dekretu prezidenta republiky o národní správě majetkových hodnot
- Dekret prezidenta republiky o osídlení zemědělské půdy
- Dekret prezidenta republiky o konfiskaci zemědělského majetku
- Ústavní dekret prezidenta republiky o úpravě československého státního občanství
- Dekret prezidenta republiky o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků
- Výňatek z dekretu prezidenta republiky o konfiskaci nepřátelského majetku
- Dekret prezidenta republiky o zřízení Akademie musických umění v Praze
- Dekret prezidenta republiky o opětném zavedení středoevropského času
- Ústavní zákon 57/1946 Sb. prohlašující dekrety za zákon
- Nález Ústavního soudu ČR k dekretu č. 108/1945

Ostatní související dokumenty:
- Pamětní spis o výměně obyvatelstva
- Prohlášení válečného stavu
- Výňatek z dohody o reparacích od Německa, o založení Mezispojeneckého reparačního úřadu a o vrácení měnového zlata
- Prohlášení prezidenta A. Zápotockého o zastavení válečného stavu s Německem

Galerie fotografií:
- E. Beneš po II. světové válce
- Odsun Němců z Prahy

autoři: jkr , Marek Janáč , dka
Spustit audio

Více z pořadu