Souhrn z témat o humanitární pomoci dětem

18. duben 2007
Vaše téma

Je s vámi Odpolední Radiožurnál, teď pojďme shrnout Vaše téma. Dnešní pořad je věnovaný humanitární pomoci dětem. Odpovídáme v něm na otázku paní Mariky Doubravčíkové.

Marika DOUBRAVČÍKOVÁ:
Dobrý den, ráda bych se zeptala na zahraniční humanitární pomoc. V podstatě mě zajímá hlavně pomoc dětem, nemocným, případně stavba škol po přírodních katastrofách. Několikrát jsem posílala peníze a ráda bych zjistila, k čemu ta humanitární organizace je použila, jak vlastně ona pracuje.

moderátor:
My jsme teď v telefonním spojení s Karolínou Emanuelovou z humanitární organizace ADRA. Přeji dobré odpoledne.

Karolína EMANUELOVÁ, humanitární organizace ADRA:
Dobré odpoledne.

moderátor:
Vy jste si humanitární práci vyzkoušela na vlastní kůži v různých oblastech. Můžete říci, co je pro vás osobně, nebo co bylo pro vás osobně na téhle práci nejtěžší?

Karolína EMANUELOVÁ, humanitární organizace ADRA:
Tak pro mě nejtěžší je vždycky fakt, že když přijedu do nějaké takové postižené oblasti, tak je tam velká potřeba té pomoci, spousta lidí ji potřebuje a není v našich silách nikdy pomoci všem. Takže to je vždycky problém, vyrovnat se s tím, že někomu prostě pomoci nemůžete. Je vždy důležité nastavit si kritéria, kterým příjemcům té pomoci tedy se pomoci může, a vždy záleží na té největší potřebnosti, to znamená, vymezit si správně tu skupinu, která opravdu nejvíc tu pomoc potřebuje. Ale i přesto potom, když vidíte ty lidi, kteří za vámi chodí a žádají o pomoc, a vy bohužel už pro ně nic udělat nemůžete, tak je to těžké. Je vždy potřeba tedy mít jasná kritéria, moci jim vysvětlit proč a jak.

moderátor:
Jasně. Řekněte ještě, jak to je třeba s těmi kulturními odlišnostmi, protože ty jsou určitě zjevné. Prostě někam přijedete, do cizího prostředí a teď se musíte vyrovnávat nejenom s tou sociální situací, která tam je a která člověku, řekněme, na náladě nepřidá, ale i prostě s tím, že jste úplně v jiném, cizím prostředí.

Karolína EMANUELOVÁ, humanitární organizace ADRA:
Určitě vždycky se s tím vyrovnáváme a vždycky je to první, nebo jedna z prvních věcí, na kterou se zaměřujeme. Zjistit, jak tam lidé žijí, jaké mají potřeby, zvyky, tradice, aby člověk tam nepůsobil vlastně proti jejich zvykům. A můžu uvést příklady, jsou to takové ty klasické, jako je vnímání času, že někam přijedete a oni vám řeknou, za hodinu jsem tam, a je to za tři hodiny nebo čtyři, tak to je úplně klasika. A nebo nedávno jsem byla v Srbsku, tam zase nejsou zvyklí plánovat moc do budoucna, takže hodně je to jenom o takovém tom žití teď a tady. A takových příkladů je spousta a vždycky se snažíme tomu přizpůsobit ten který projekt, respektive organizaci toho projektu tak, aby prostě byla úspěšná, abychom se s tím vyrovnali.

moderátor:
Ještě prosím konkrétně, která z těch oblastí, kde jste pracovala, vám, řekněme, nejvíc přirostla k srdci?

Karolína EMANUELOVÁ, humanitární organizace ADRA:
Mně osobně určitě Srí Lanka, kde jsme hodně působili po tsunami a ještě tam dodnes působíme, a mně je ta Jihovýchodní Asie osobně velmi blízká, byla jsem tam několikrát před tsunami a právě ta kulturní odlišnost místních lidí, kteří jsou velmi srdeční a usměvaví, a i přes všechny ty tragédie, které se tam staly, jsou strašně vstřícní a přátelští. Tak to mě tam moc láká nadále se vracet.

moderátor:
Tak přeju vám, ať se vracíte do míst, která se vám vždycky budou líbit, a kde hlavně ta vaše práce bude míst smysl. Děkuju za rozhovor, na shledanou.

Karolína EMANUELOVÁ, humanitární organizace ADRA:
Také děkuji, na shledanou.

moderátor:
Tak to byla Karolína Emanuelová z humanitární organizace ADRA. No, a tímto rozhovorem jsme uzavřeli dnešní Vaše téma.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON I.T., s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Petra Steinerová
Spustit audio

Více z pořadu