Jak přežil poslední divoký kůň?
Pokud jste někdy navštívili pražskou zoologickou zahradu, nemohli jste v jejím středu minout krásného divokého kopytníka - koně Převalského.
Věděli jste ale, že byl tento druh ve volné přírodě zcela vyhuben? V 60. letech minulého století zorganizovaly pražská a mnichovská zoologická zahrada záchrannou akci, ve které dokázaly zázrak - zachránit posledního žijícího divokého koně.
Kůň Převalského je skutečně poslední druh, který lidé ještě zcela nevyhladili. Odedávna žil v asijských stepích a znali ho pouze mongolští kočovníci. Jméno dostal po ruském generálu Převalském, jenž jako první přivezl ostatky tohoto zvířete k vědeckému zkoumání. Sám Převalský vídával divoké koně jen z dálky, ale když mu turkmenští lovci jednoho dne přinesli kůži a lebku tohoto zvířete, přivezl tyto artefakty s sebou do Ruska a zde se jimi začal v roce 1881 zabývat zoolog Poliakov. Ten ke svému překvapení zjistil, že jde o neznámý druh divokého koně a na počest ruského generála ho pojmenoval koněm Převalského.
Zejména díky vyčerpávajícím transportům těchto koní do Evropy (které mnozí koně nepřežili), docházelo postupně k vymírání tohoto druhu a poslední kůň byl ve volné přírodě spatřen v roce 1969 - od té doby ho nikdo neviděl. Po skončení druhé světové války, kdy nacisté vystříleli zbylé nejvýznamnější chovy tohoto zvířete, zbyly už jen dvě populace koně Převalského - jedna v pražské a druhá v mnichovské zoo. Z několika málo desítek koní navíc existovalo pouze 13, kteří se mohli dále rozmnožovat. Tato pověstná třináctka se tak stala základem pro obnovení posledního žijícího druhu divokého koně.
V dnešních dnech na světě žije kolem 1800 koní Převalského a dokonce byl v roce 1992 zahájen i proces vrácení koní do přírody. Do dvou mongolských rezervací byla přesunuta první stáda a dnes již ve své původní domovině žije jejich třetí generace. Dá se tedy konstatovat, že na rozdíl od mnoha neúspěšných pokusů o zachování živočišných druhů byl ten s koněm Převalského úspěšný. Pražská zoologická zahrada také od roku 1959 vede plemennou knihu koně a je u nás bezpochyby nejlepším místem, kde tohoto krásného a osudem těžce zkoušeného tvora spatřit.
Převzato z Českého rozhlasu Leonardo
