Zemřel ondřejovský astronom Ladislav Křivský (1925 - 2007)
Odešel člověk, který bral život i vědu vážně, i když vždy s humorným nadhledem. Narodil se v roce 1925 a tak prošel léty druhé světové války už zcela uvědoměle. Pracoval během ní jako dělník a účastnil se aktivně protinacistického odboje.
Po válce zamířil na Přírodovědeckou fakultu, kde v roce 1948 vystudoval kosmickou fyziku a meteorologii. O tom, jak se mu podařilo dostat na vysokou školu, vyprávěl v Československém rozhlase v roce 1964. Záznam jeho kritického vystoupení se zachoval v archivu Českého rozhlasu.
Zajímal se kromě astronomie o biometeorologii, přírodu, mineralogii, geologii, malířství. A také o egyptologii. Jednou vypracoval teorii o vzniku egyptských pyramid na základě pozorování vycházejícího slunce. Pamatuji se, že jsem si jeho domněnku tehdy sám ověřil, když jsem uviděl u Milína vycházející slunce právě v podobě stupňovité pyramidy...
Válečné zkušenosti ho přesvědčily o potřebě nového, spravedlivého uspořádání světa, vstoupil tedy do komunistické strany, a protože to myslel opravdově, dopadla na něj po roce 1968 trestající normalizační ruka strany zvlášť vážně. Dostal se nakonec i na seznam Ústředního výboru KSČ osob nepřátelských státnímu režimu. Odtud i jeho životní krédo "Vlastní zkušenost: lidská blbost nezná hranice a je neporazitelná." Naštěstí mu dovolili dál pracovat na ondřejovské observatoři.
Jeho vědecké úsilí bylo velmi rozsáhlé - vypracoval na 330 prací především o slunečních erupcích a jejich emisích a efektech v meziplanetárním prostoru a na Zemi, např. Vpády energetických elektronů ze Slunce do horní poloviny ozonosféry, Ozon a sluneční aktivita, Slunce a předčasný konec družice Telstar, Rádiové záření při pádech úlomků komety na Jupiter.
RNDr. Ladislav Křivský měl rád lidi. Vzpomínám si na jeho obrovskou radost, když se jednomu z jeho spolupracujících studentů Čechovi podařilo prorazit do prestižního časopisu Nature s prací, na které s RNDr. Křivským spolupracoval při studiu planety Mars.
Své vzpomínky zachytil v knize Já a moje panoptikum.
Bude se mi po něm stýskat.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
