A kdo je vrah?
Po jaké jiné knize sáhnout během několika volných dnů, které se vyznačují relativně příjemným počasím, a tedy možností nejen aktivního odpočinku, ale též duševní relaxace? Výborným tipem se pro takové chvíle zdá být například kniha detektivních příběhů.
Rané příběhy Hercula Poirota, povídkový soubor z pera anglické spisovatelky Agathy Christie (1890 - 1976), který v dané podobě a skladbě osmnácti příběhů vychází, dle informace nakladatele, v českém překladu poprvé, jsou vskutku lahůdkou detektivkové povídkové klasiky. V hlavní roli zde vystupuje oblíbený "malý Belgičan", úzkostlivý puntičkář a milovník metodického postupu s velmi pečlivě pěstěným knírkem, proslulý Hercule Poirot. Provázen většinou svým přítelem, kapitánem Hastingsem, setkává se s rozmanitými okolnostmi, se zločiny hrdelními (např. Cornwallská záhada, Prokletí Lemesurierů), s krádeží (např. Plány k ponorce) i s pokusem o únos (Dobrodružství Johnnieho Wawerlyho) , aby, zapojiv své úspěšné "šedé buňky mozkové", brilantně nalezl řešení a záhadu objasnil. Kapitán Hastings, který většinu příběhů čtenáři vypráví, je důkazem, že pro náklonnost k hlavní osobnosti detektiva je vhodné, aby genialita byla provázena sympatickou průměrností, s níž se může čtenář lehce ztotožnit. Jeho občasná nechápavost a neobratné otázky dodávají příběhu potřebnou srozumitelnost i možnost orientace v zástupech větších či menších padouchů a jejich obětí. Ostatně Hastings má po boku Poirota podobnou roli, jakou plnil doktor Watson jinému geniálnímu detektivovi a vynikající i podobně oblíbené postavě kriminálních příběhů, Sherlocku Holmesovi, vzešlému ze spisovatelské fantazie dalšího mistra a klasika detektivního žánru, Arthura Conana Doyla (1859 - 1930).
Charaktery hlavních postav, vyšetřovatele a jeho věrného průvodce, protiklad i doplněk, jsou tedy dány. Rámec povídky, omezující příběh na krátkou, uzavřenou plochu, kde se v koncentrované podobě odehraje zločin a následně dojde k jeho více či méně překvapivému rozluštění, také. Vše je naplněno množstvím postav a postaviček, kterým přísluší jednotlivé role. A tak se čtenář setkává se sympatickými muži, kteří jsou velcí a zdravím kypící, žoviálně vyhlížející a většinou "v zajetí bohaté manželky". Tito převážně jen drobně pochybí, ale vědomi svého zakolísání se nakonec vrátí na správnou cestu. Starší dámy, majetnické a panovačné jako paní Pengeleyová, paní Clappertonová nebo úzkostlivé jako Amelie Barrowbyová většinou dojdou úhony. Zato dámy středního věku, jimž vévodí hraběnka Rosakovová, velmi okouzlující ruská dáma, příslušnice staré šlechty, (...) smršť v lidské podobě, vír sobolí kožešiny a klobouk překypující peřím povražděných volavek, jsou cílevědomé a bystré. Sympatie si zajisté získají, i když jejich svědomí a činy nepatří k těm nejčistším. Spolek je navíc doplněn rozkošnými veselými dívkami, jako je Pat, Kitty nebo Pamela, mladíky zadumanými jako John Harrison, nečestnými jako Jimmy či těmi bledé, zženštilé tváře a šišlavě afektované mluvy jako Bernard Parker. V předkládaném souboru jsou zkrátka příběhy napínavé i vtipné, postavy bezcharakterní i romantické, vše zahaleno v art decovém hávu, usazeno ve venkovských šlechtických sídlech či v rozkošných, vpravdě anglických domcích se zahrádkou, prodchnuté nápaditostí a důvtipem. Dokonale namícháno a sladěno v chutnou směs jistě splní svůj účel, zvláště když prozradíme, že vrahem v povídce Bonboniéra byl...
Agatha Christie, Rané případy Hercula Poirota, Knižní klub, Praha 2007, překlad: Michala Marková, str. 280.
