Geologové odhalili bojovou taktiku Alexandra Makedonského

25. květen 2007

Vědci z Evropského centra pro výzkum geologie a životního prostředí zjistili, jakým způsobem Alexandr Makedonský dobyl město Týros.

Přesněji řečeno, to, jak se mu to podařilo, je známo už ze starověkých textů: v roce 332 př. n. l. třiadvacetiletý Alexandr oblehl největší fénické přístavní město Týros, které se rozkládalo na ostrově vzdáleném téměř kilometr od pevniny. Dobytí této hlavní základny perského vojenského loďstva bylo důležitou součástí plánu mladého vojevůdce, který chtěl bezpečné táhnout na jih, aby přemohl Egypt a potom i Persii.

Aby se dostal do ostrovního města, přikázal Alexandr vybudovat z pevniny k ostrovu molo široké téměř 60 m (využil k tomu dřevo a trosky pevninské části města). Bojové lodě Týru se zuřivě bránily a několikrát přerušily práce, ale jejich úsilí bylo marné. Když se molo nakonec přiblížilo k opevnění města, Alexandrovi vojáci prorazili zdi za pomoci lodních děl a město vzali útokem.

To vypovídají dobové prameny. Dosud však nebylo jasné, jakým způsobem mohl Alexandr postavit molo takové délky a šířky.

Aby bylo možné skutečně dokázat, co přesně Alexandrovi pomohlo, a podpořit existující teorie přesvědčivými důkazy, francouzští vědci odebrali za pomoci libanonských archeologů (ti vykonali podvodní část výzkumů) vzorky půdy na více než 20 místech dnešní úžiny, která spojovala bývalý poloostrov s pevninou.

Podařilo se jim dostat k horninám starým 8000 let. Potom v laboratoři vzorky půdy a nerostů důkladně prozkoumali. Ukázalo se, že v té době v těchto místech žili především měkkýši v ulitách, což svědčí o tom, že v těchto vodách nebyly téměř žádné vlny. Tato zjištění společně s dalšími výzkumy oblasti úžiny (včetně družicových snímků) pomohla sestavit kompletní vývoj těchto končin.

Předtím archeologové nemohli přesně tvrdit, jaký reliéf dna byl mezi ostrovem a pevninou, uvažovalo se dokonce o 5 - 6 metrech hloubky. Teď je jasné, že před 8 tisíci lety od pevniny vedlo pásmo země dlouhé 6 km. Za 2 tisíce let se úroveň moře zvedla a voda oddělila ostrov od pevniny. Současně mezi ostrovem a pevninou v hloubce nanejvýš 1-2 m zůstala podmořská písečná úžina, které využil Alexandr při své bojové akci. Informuje o tom server Podrobnosti.ua.

Tuto a další aktuality můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který má premiéru 25. 5. 2007.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.