Procházka oblohou (červen)

Po setmění ještě zahlédneme k západu se klonící souhvězdí Lva, Panny a Vah. Vysoko na obloze září Arktur a další hvězdy Pastýře. Na východě najdeme hvězdy velkého letního trojúhelníku: Vegu v Lyře, Deneb v Labuti a Altair v Orlu. Souhvězdí Labutě připomíná kříž, proto se mu někdy říká Severní kříž. V plné kráse začíná zářit stříbřitý pás Mléčné dráhy. Na jejím jižním konci je Štír a v tomto souhvězdí červený veleobr Antares. Nad severním obzorem nepřehlédneme Malý vůz, kolem kterého se vine dlouhé souhvězdí Draka.
Planety jsou v červnu vidět všechny. Merkur spatříme počátkem měsíce večer nad severozápadním obzorem, Venuše září na večerní obloze a Mars pro změnu na ranní obloze. Jupiter vidíme po celou noc v souhvězdí Hadonoše, na 6. června připadá jeho opozice se Sluncem, o den později bude nejblíže Zemi, takže červnová viditelnost je v průběhu roku nejpříznivější. Saturn je počátkem měsíce vidět v první polovině noci , později pak na večerní obloze. V druhé polovině noci lze spatřit i velmi vzdálené planety Uran a Neptun, ovšem jen v silnějších dalekohledech.
A teď k úkazům, na které je sledované období velmi chudé. Výjimkou je 18. červen, kdy nastane konjunkce Venuše s Měsícem, doprovázená zákrytem Venuše. Úkaz by měl být viditelný i u nás, ale odehraje se už v 17 hodin SELČ, tzn. odpoledne za denního světla. Lépe je tedy vypomoci si dalekohledem a orientovat se samozřejmě podle Měsíce, který najdeme snadněji. Z meteorických rojů stojí za zmínku pouze beta-Lyridy s maximem kolem 16.-17. června. Jde však o poměrně slabý roj s velmi proměnlivou frekvencí meteorů.
A na závěr tradičně měsíční fáze: Prvního byl úplněk, osmého bude poslední čtvrť a měsíční nov nastane 15. června. Do první čtvrti doroste náš souputník dvaadvacátého, v úplňku pak bude v poslední den června, tedy třicátého. Hezkou podívanou!