ČR - čolkařská velmoc
Viděli jste někdy všech 8 druhů našich ocasatých obojživelníků - tedy mloků a čolků - pohromadě?
Jedinečnou možnost jste měli do neděle 27. května ve Stanici přírodovědců Domu dětí a mládeže hlavního města Prahy.
Na našem území žije cekem 21 druhů obojživelníků. Z toho 8 je ocasatých (1 mlok a 7 druhů čolků) a 13 patří mezi bezocasé, tedy lidově řečeno mezi žáby. V tropických oblastech bychom mohli najít ještě i beznohé obojživelníky červory, ti se ale u nás nevyskytují.
Z ocasatých obojživelníků u nás žije jediný druh mloka - mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Mlok skvrnitý je typický obyvatel původních listnatých, především bukových lesů v nadmořské výšce od 120 do 1050 m. n. m. Podmínkou výskytu mloků je přítomnost vody, vhodné k rozmnožování, ať už různých potůčků nebo jezírek. Mimo období rozmnožování ale najdeme mloky i daleko od vody. Mloci skvrnití žijí jednotlivě, ve vhodných úkrytech je ale možné často najít i několik jedinců. Mloci jsou nejaktivnější za soumraku a v noci, za vlhkého a deštivého počasí je však možné je spatřit i ve dne.
Sedm druhů čolků, kteří se vyskytují na našem území můžeme rozdělit do dvou skupin. Na čolky velké a malé. Mezi malé druhy patří čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek horský (Triturus alpestris), čolek karpatský (Triturus montandoni) a čolek hranatý (Triturus helveticus). Velcí čolci jsou: čolek velký (Triturus cristatus), čolek dunajský (Triturus dobrogicus) a čolek dravý (Triturus carnifex). Kromě velikosti se obě skupiny liší i způsobem života. Velcí mloci jsou více vázáni na vodu. Při rozmnožování preferují hlubší a větší vodní nádrže a ani mimo období rozmnožování se příliš nevzdalují od vody.
Převzato z Českého rozhlasu Leonardo
