Růže - královna květin
Kdo z nás by neznal růže, růže omamně vonící, růže temně rudé či jasně žluté jako slunce. Tyto květiny patří mezi nejznámější a nejpěstovanější druhy na světě. Jméno rosa pro ně sám vybral zakladatel botanické systematiky C. Liné v polovině 18. století.
Co je to růže?
Růže se řadí mezi dřeviny, protože jejich pletiva postupně dřevnatějí. Přezimovací pupeny jsou umístěny ve výšce 25 cm nad zemí. Růže jsou většinou považovány za keře, ale s jejich určením to není tak jednoduché. Tyto královny květin mohou tvořit nízké keře, prutnaté keře či dokonce opíravé liány. Pod zemí pak mají růže dobře vyvinutou kořenovou soustavu. Stonek je pro růži důležitým nadzemním orgánem, liánovité stonky mohou dorůstat až do výšky 4 m, jako je tomu u druhu Rosa arvensis. To, co ale člověka na růžích nejvíce láká, jsou květy, proto se také dostaly do erbů různých šlechtických rodů. Rožmberkové nebyli jediným šlechtickým rodem, který si tuto rostlinu oblíbil. Květy růží jsou pravidelné, oboupohlavné a většinou bývají pětičetné. Díky šlechtění se tyto rostliny rozdělily na dva tábory: na tzv. staré růže a na růže moderní. Do starých růží patří růže keltská Rosa gallica, některé růže šípkové, růže stolistá, damašská, růže bílá, růže čajová, růže čínská atd. Růže moderní se postupně vyvinuly až se samotným šlechtěním. Prvním členem moderních růží se r. 1867 stal čajohybrid La France , dále sem patří různé druhy polyantek (záhonové růže), floribundy, známé anglické růže atd.
Odkud růže pocházejí?
Tyto výjimečné rostliny jsou převážně obyvatelkami severní polokoule. Zastoupení rodu na kontinentech je rovnoměrné. Nejvíce růží se pěstuje ve střední Asii a v Číně. Některé skupiny patří dokonce mezi endemity, jako je např. Rosa carolinae v Severní Americe. Značná část růží je ale ohrožena, v České republice je to především růže keltská Rosa gallica a růže plazivá Rosa arvensis.
Proč mají růže trny?
Spousta z nás se nevědomky dopouští botanického omylu. Říkáme, že růže má trny, ve skutečnosti se ale nejedná o trny, nýbrž o ostny. Trny jsou totiž přeměněné orgány s cévními svazky, pevně srostlé se stonkem, ostny bychom mohli popsat jako drobné vychlípeniny pokožky, něco jako pichlavé chlupy.
Co to vlastně je šípek?
Stejně tak si většina z nás myslí, že šípek je plod, ale není tomu tak. Plody růže jsou malé pecičky uvnitř šípku, kterým říkáme semena. Šípek je znám díky svým mnohočetným léčivým účinkům, je ale také velice důležitý pro určování a zařazování této rostliny do různých botanických sekcí a podrodů. Většina růží má šípky oranžové, červené, ale najdou se i růže, které mají šípky žluté až černo-fialové.
Jak se o ně co nejlépe starat aneb Růžařské zahradnické minimum
Ten, kdo chce pěstovat růže, by měl dbát několika důležitých věcí: 1. Vhodný nákup růží - nejvhodnější je nakupovat růže v růžových školkách 2. Výsadba růží - je třeba zkrátit kořenový systém a poraněné kořeny 3. Výběr vhodného místa - růže vyžadují dostatek světla a tepla 4. Ošetřování - je potřeba růže dostatečně zařezávat 5. Ošetřování v létě - je třeba provzdušňovat půdu a odstraňovat plevel 6. Dostatečná výživa - je třeba hnojit hnojivy bez obsahu chlóru 7. Dobrá příprava na zimu - růže je teplomilná rostlina, nejlepší je rostliny zahrnout zeminou
Rozmnožování růží si můžete vyzkoušet i v domácích podmínkách, nejsnadnějším způsobem je řízkování, jehož popis naleznete v odborné literatuře.
Převzato z Českého rozhlasu Leonardo
