Tajný život rypoušů sloních
Pozorování velkých mořských dravců, jako jsou například rypouši sloní (Mirounga leonina), je velmi obtížné. Rypouši cestují na dlouhé vzdálenosti a za kořistí se potápějí až do hloubky 1500 metrů.
Mezinárodní tým odborníků proto zapracoval na vývoji senzoru pro satelitní sledování těchto zvířat. Rypouši se každý rok vracejí na stejná místa, kde línají - což vědcům umožnilo přilepit na začátku roku 2003 senzory na kožešinu hlavy 85 rypoušů z různých oblastí. Dalších 326 dní senzory nepřetržitě zaznamenávaly informace o pohybu a hloubce potápění rypoušů a jako podmínky, které panovaly v oceánu. Data se přenášela satelitem při každém vynoření zvířete. Po návratu rypoušů na původní místo jim vědci senzory opět odebrali.
Podle zprávy CSIRO, která se na výzkumu podílela, přineslo zpracování dat podstatné informace o rozdílném potravním chování rypoušů z různých částí světa. Atlantičtí rypouši v zimě vyhledávají potravu ve vodách antarktického cirkumpolárního proudu, který proudí ve směru hodinových ručiček od antarktického pobřeží až po 40 stupňů jižní zeměpisné šířky. Naproti tomu rypouši z Indického oceánu a Pacifiku dávají přednost zaledněným oblastem u antarktického pobřeží. V posledních desetiletích se množství antarktického ledu snižuje - což by vysvětlovalo, proč stavy rypoušů z Indického oceánu a Pacifiku od roku 1950 klesají, zatímco atlantické populace zůstávají stabilní.
Další obrázky rypoušů, mapy jejich pohybu a senzory určené ke sledování si můžete prohlédnout zde.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
