Bude v Evropě více mešit?
Petice v Londýně, protesty v Kolíně nad Rýnem, soudní spor v Marseille a prudké střety v Berlíně - s takovým odporem se střetávají plány muslimů na výstavbu mešit, které by podtrhly status islámu jako druhého největšího náboženství kontinentu, píše na svých webových stránkách agentura Reuters.
Po celé Evropě muslimové, kteří se kdysi modlili v garážích či starých továrních halách, čelí skepticismu a znepokojení. Jejich plánem je vystavět důstojné mešity, které by byly dokladem jejich pevné víry a řádnosti islámských komunit.Někteří kritici těchto plánů tvrdí, že tyto mešity by se staly symboly islamizace. Jiní zas říkají, že minarety by poškodily siluety měst. Mešity by se navíc mohly stát bezpečnostní hrozbou, protože podle zkušeností ze světa se tyto náboženské stavby často stávají centry teroristů.
"Neustále se zvyšující přítomnost muslimů vyvolala otázky ve všech evropských společnostech," řekl Tárik Ramadán, jeden z vedoucích představitelů evropské muslimské komunity. Reagoval tak na snahu extrémní pravice zakázat výstavbu minaretů ve Švýcarsku, tedy v zemi, kde žije.
Toto téma se nyní stalo významným i v Británii, kde byla na webovou stránku ministerského předsedy Gordona Browna zaslána petice proti plánu výstavby obrovské mešity, která má stát hned vedle sportovišť, určených pro olympiádu v roce 2012. Pod petici se podepsalo více než 275.000 lidí. Podobné reakce jsou zaznamenávány po celé Evropě. Minulý měsíc protestovali obyvatelé proti plánu výstavby mešit v Kolíně nad Rýnem a Berlíně a místní zastupitelstvo odmítlo vybudování mešity v Mnichově. Francouzská extrémní pravice pak žalovala město Marseille kvůli plánu na stavbu velké mešity. Mnozí muslimové však s postojem místních obyvatel nesouhlasí. Bekir Albonga z Turecko-islámské náboženské společnosti v Kolíně nad Rýnem říká, že ti, kteří v mešitách spatřují projevy muslimského separatismu či islámské kolonizace Evropy, se mýlí. "Snaha muslimů postavit si modlitebny znamená, že se chtějí cítit jako doma a žít se svou vírou v harmonii ve společnosti, kterou přijali za svou," dodává.
Větší projekty výstavby mešit potřebují roky plánování. Během tohoto procesu se městští představitelé lépe seznamují s muslimskými vůdci. Většina starostů díky tomu začíná tyto projekty podporovat ve snaze lépe integrovat muslimskou menšinu. Avšak různé skupiny obyvatel, které mají s mešitami sousedit, a pravicoví extremisté, kteří jsou někdy podporováni představiteli křesťanských církví, začali proti mešitám protestovat poté, co zjistili, že svatostánky budou v jejich blízkosti. Napětí je o to větší, protože náboženské stavby mají v Evropě velkou symbolickou hodnotu. Katedrála, či kostel je zde obvykle centrem města. To potvrzuje i Riem Spielhausová, která je odbornicí na islám při berlínské Humboldtově univerzitě. "Mešita je symbolickým vyjádřením změn, které ve společnosti nastaly," říká. "Otevírají se proto otázky, zda jsou tyto změny správné a zda by zde muslimové měli žít." Tyto otázky jsou však předmětem diskuze pouze zřídka. Spory o mešity mají trend zaměřovat se na témata jako je terorismus, role žen, či přístupnost parkovacích míst.
Kritici londýnské mešity tvrdí, že výstavba mešity pro 12.000 věřících vytlačí z celého okolí příslušníky ostatních náboženství. V Kolíně nad Rýnem se plány na výstavbu moderní mešity v osmanském stylu setkaly s obviněními, že mešita bude příliš veliká pro město, v němž se nalézá jedna z nejdůležitějších katedrál křesťanského světa. "Mám z toho podivný pocit," říká kardinál Joachim Meisner. "Mešita změní panorama města." Projekt na výstavbu mešity v berlínské čtvrti Pankow vyvolal tvrdé střety mezi příznivci a odpůrci projektu. K těm se připojily neonacistické skupiny, jimž se připisuje březnové podpálení nákladního automobilu na místě stavby.
Francie, kde žije pět milionů muslimů -tedy největší komunita v Evropě, má nejdelší historii městských mešit. Mnoho starostů zde poskytuje pozemky pro jejich výstavbu za nízkou cenu. Letos však krajně pravicová politická strana Národní republikánské hnutí nečekaně vyhrála dva soudní spory. Ty vedla proti výstavbě mešit v pařížské předměstské čtvrti a v Marseille, kde muslimové tvoří zhruba čtvrtinu populace. Podobně reaguje krajní pravice i ve Švýcarsku, kde vznikla petice proti výstavbě minaretů v zemi. V Itálii zase vyzvala Liga severu k uzavření a bezpečnostnímu prověření všech mešit v zemi. Po demonstracích v listopadu 2006 byla před mešitou v toskánském městě Colle di Val d'Elsa nalezena prasečí hlava.
V některých zemích jsou obavy z islámu hluboce zakořeněné. Patrné je to například v Řecku, které bylo téměř čtyři století ovládáno osmanskou říší. Zdejší muslimové mohli vybudovat první mešitu až letos v červnu, přičemž jde o první mešitu, která byla za tímto účelem v Řecku od základu vystavěna. Ve Španělsku, jehož jižní oblasti byly baštou islámského světa až do roku 1492, odmítli představitelé katolické církve žádost muslimů, aby se směli modlit ve velké katedrále v Córdobě, která byla kdysi mešitou. Skupina místních muslimů proto chce postavit poloviční repliku této stavby, zatím však nepředložili konkrétní plány.
