Kdo zabil Politkovskou?
Když loni 7. října zazněly v činžovním domě v moskevské Lesní ulici čtyři výstřely, z nichž dva Annu Politkovskou zasáhly do hrudi a do hlavy, první podezření mířila přímo do Kremlu. Nebylo divu - Vladimír Putin patřil k nejčastějším cílům novinářčina zatraceně břitkého a nesmlouvavého pera.
Politkovská jinak oblíbeného prezidenta nešetřila ani trochu a vinila ho ze všech myslitelných hříchů, většinou oprávněně. Vyčítala mu rozpoutání masakru druhé čečenské války. Vinila ho i z přinejmenším nepřímé účasti na podle jejího názoru provokatérských výbuších v obytných domech ruských měst v roce 1999, které byly připsány Čečencům a byly jedním z hlavní argumentů obnovení bojů v separatistické republice. Vyčítala mu odpovědnost za šikanu v ruské armádě. Vinila ho, koneckonců rovněž oprávněně, z glajchšaltace ruské politické scény, kde byla uměle potlačena pravicová opozice a pro potřeby letošních parlamentních voleb nahrazena opozicí umělou. A konečně (a možná především) Putinovi předhazovala vyloženě autoritativní způsob vlády, který začal prosazovat už jako Jelcinův úřadující premiér a který později jako hlava státu dovedl téměř k dokonalosti. Právě toto autoritářství je a hlavně teprve bude pro Rusko zdrojem stále hlubších problémů
Není proto nic divného na tom, že sám Putin krátce po této evidentně politické vraždě prohlásil, že mrtvá Politkovská je pro Kreml mnohem nepříjemnější a nebezpečnější než Politkovská živá a že se osobně zasadí o to, aby tento hrůzný zločin byl co nejrychleji a nejdůkladněji prošetřen. Když vášně utichly, hodně lidí dalo ruskému prezidentovi tiše za pravdu - i přesto, že v dnešním Rusku se může stát opravdu všechno. Začaly se tedy hledat další stopy.
První vedla k současnému čečenskému prezidentovi Ramazanu Kadyrovovi, jehož novinářka rovněž vytrvale tepala a označovala ho nejen za realizátora tzv. čečenizace čečenské války, ale například i za "idiota s pomněnkovýma očima". Později byla tato stopa pozapomenuta, ale další hypotézy vedly rovněž do Čečenska, konkrétně mezi pracovníky tamního ministerstva vnitra a tamní pobočky Federální bezpečnostní služby.
Fakt, že bylo zatčeno celkem 10 podezřelých ze spoluúčasti na vraždě Anny Politkovské, sdělil dnes ruskému prezidentovi v osobním rozhovoru generální prokurátor Ruské federace Jurij Čajka. Oficiální rozhlasová stanice Golos Rozsuji poté v pondělí odpoledne oznámila, že zmínění zatčení jsou skutečně příslušníci ruských bezpečnostních složek. Šéfredaktor listu Novaja gazeta Muratov, který byl posledním působištěm Anny Politkovské, k tomu uvedl, že zmínění podezřelí byli zatčení mezi 15. a 23. srpnem. Podle něj je mezi zatčenými několik členů organizovaného zločinného uskupení. Novaja gazeta mimochodem už před časem sdělila, že její vlastní vyšetřování odhalilo možné viníky v bezpečnostních složkách Čečenské republiky. Na přetřes poté znovu přišla verze, která už před časem za možné viníky označovala některé příslušníky správy ministerstva vnitra z uralského Nižněvartovska, kteří se po jejích článcích za zločiny spáchané v Čečensku objevili buď přímo na lavici obžalovaných, nebo alespoň v mezinárodním pátrání. Motivem by v tomto případě byla msta.
Ve chvíli, kdy vznikal tento text, nebyla jména zatčených ani jejich funkce ještě známy. Jak se ale zdá, půjde sice o pracovníky bezpečnostních složek, ale výhradně na nižších článcích ruského represivního aparátu. V takovém případě se Kreml - a těžko říct, zda právem či neprávem - ocitne v podezření, že v tomto případě ruskému i světovému veřejnému mínění předhodil nikoli skutečné viníky či objednavatele, ale pouhé výhybkáře. Inu, nechme se překvapit.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
