Inteligence prochází žaludkem

23. září 2010

Schopnost chápat podstatu věcí, přemýšlet o tom, co si myslí druzí, to jsou vlastnosti, kterými se my, lidé, pyšníme. Stejné chování se ale vyvinulo i u primátů, a to kvůli potravě.

Touto problematikou se zabýval na své přednášce na druhém kongresu Evropské primatologické federace v Praze prof. Richard Byrne.

Prof. Richard Byrne z Centra pro sociální učení a evoluci myšlení Univerzity v St. Andrews ve Skotsku studuje evoluci poznávání a sociálního chování se zaměřením na vznik vlastností typických pro člověka. Ve svých současných projektech se zabývá manuální dovedností lidoopů, spojenou s hledáním a konzumací potravy, a také inteligencí domácích prasat.

Svou přednášku nazval Richard Byrne "Primate mind in the wild", což by se dalo přeložit jako "Mysl volně žijících primátů."

"Myslí" se v tomto případě rozumí specifické schopnosti jako např. porozumění funkcím věcí, odvozování toho, co si myslí ostatní členové skupiny, nebo schopnost přicházet s novými řešeními obtížných problémů. Studium těchto dovedností by nás mohlo zavést až k počátkům lidského myšlení.

Problém při studiu lidoopí mysli ale může vyvstat při interpretaci některých typů chování. Příčiny opičího jednání se totiž mohou značně lišit od toho, co bychom očekávali nebo jak bychom se v dané situaci zachovali sami. Jak například chápat podvod? Je to ze strany primátů pouze pokus o trik, nebo vědomá snaha změnit představu ostatních? Pozorujeme zvířata při komplexních manuálních úkonech potřebných pro získání potravy, při rozbíjení ořechů nebo dobývání termitů z termitiště. - Dělají to proto, že opravdu rozumí vztahu příčiny a následku mezi nástrojem, manuální zručností a výsledkem, nebo pouze opakují činnost, kterou se kdysi naučili?

Zdá se, že opice (a vlastně téměř všechny ostatní skupiny savců a ptáků) jsou schopny se velmi rychle učit. Nikoli ale na úrovni úplného porozumění podstaty věci, spíše nápodobou - imitací. To ale neplatí pro primáty, delfíny a možná i některé druhy ptáků, které se v tomto směru dostaly dál a rozumí tomu, co přesně dělají a proč.

Jak ale k takovému "skoku" v evoluci došlo? Od nápodoby k analytickému myšlení, od savců k primátům a od primátů k člověku? Podle jedné z teorií je příčinou rozvoje velkého mozku a mozkové kůry u lidoopů zvýšená stravovací konkurence. Lidoopi jsou velcí a ve srovnání svými opičími příbuznými potravně poměrně vyhranění. Hledání a získávání dostatečného množství vhodné potravy si vyžádalo rozvoj koncového mozku a mozkové kůry. Že by tedy inteligence opravdu procházela žaludkem?

autor: Hana Staňková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.