Aliance prionů a retrovirů

O prionech víme, že způsobují neurodegenerativní onemocnění, jakými jsou nemoc šílených krav a lidská Creutzfeld-Jacobova nemoc. Prion označuje vadnou, infekční formu jinak neškodného prionového proteinu, který se přirozeně vyskytuje v mnoha buňkách včetně neuronů. Pokud se prionový protein setká s prionem, projde konformační změnou a stane se z něj také prion. Infekce se lavinovitě šíří a mozek získává strukturu, která připomíná mycí houbu. Odtud získaly prionová onemocnění své odborné jméno - spongiformní encefalopatie.

Jako retroviry se označují takové viry, které svoji genetickou informaci ve formě jednovláknové RNA dokážou převést na dvouvláknovou DNA, kterou pak mohou zabudovat do buněčného genomu svého hostitele. Během evoluce lidé stihli nastřádat velké množství těchto endogenních retrovirů - virová DNA tvoří téměř 10 % našeho genomu. Většina virových genů zde zůstává v neaktivní formě, pouze se při každém buněčném dělení přenáší na buňky dceřiné.

Dr. Christine Leib-Mösch|foto: GSF

Doktorka Christine Leib-Möschová a její kolegové potvrdili, že mezi priony a retroviry existuje určitá souhra. V buněčné kultuře pěstovali myší neurony infikované priony. Zjistili, že se v nich retroviry chovají zcela jinak, než v buňkách neinfikovaných. Přítomnost prionů některé retroviry aktivovala, zatímco u jiných aktivaci naopak brzdila. A co je důvodem tohoto jevu? Podle zprávy z GSF je možné, že některé retroviry do svých částeček zabudovávají i priony. Při šíření retrovirové infekce mezi jednotlivými buňkami se tak - ke škodě hostitele - "svezou" i priony.