Rýže, kterou sucho nerozhází
Rýže (Oryza sativa) mezi ostatními zemědělskými plodinami vyniká nároky na vodu. Ke svému růstu potřebuje až třikrát více vody než například kukuřice a pšenice. Pěstování rýže v oblastech, kde je množství vody limitované, by mohla umožnit nová odrůda HARDY.
Podle článku, který tento týden vychází v Proceedings of the National Academy of Sciences, vytváří HARDY rýže v suchých podmínkách o 50 % více biomasy než nemodifikovaná verze stejné odrůdy. Rýže je výsledkem práce mezinárodního týmu odborníků. Ti nejprve studovali varianty dobře známé laboratorní rostliny Arabidopsis thaliana, které dobře rostou i v suchém prostředí.
Zjistili, že vysoká efektivita využívání vody je spojena s genem, pojmenovaným HARDY. Druhým krokem bylo vnést tento gen do genomu běžné rýže a sledovat, jak se jeho přítomnost projeví. HARDY gen zřejmě kóduje protein ze specifické skupiny transkripčních faktorů (konkrétně AP2/ERF-like transcription factors), které ovlivňují expresi jiných genů. Přesná funkce transkripčního faktoru, kódovaného genem HARDY, zatím není známá, ale vědci spekulují, že ovlivňuje procesy dozrávání, spojené se zasycháním rostlinných tkání.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
