Bizarní měsíc Saturnu
Iapetus, který objevil v roce 1671 italsko-francouzský astronom Giovanni Domenico Cassini, patří k velkým kosmickým hádankám.
Při pozorování ze země to vypadalo, že jedna polovina Iapetu je světlá a druhá tmavá. Snímky ze sondy Voyager potvrdily, že polokoule Iapeta, orientovaná ve směru pohybu měsíce kolem Saturnu, je z větší části prakticky černá a odráží jen 5 % světla. Naproti tomu opačná polokoule je výrazně jasná a odráží 50 % světla.
10. září 2007 proletěla sonda Cassini ve vzdálenosti 1000 kilometrů od Iapeta. Snímky, které pořídila, ukazují, že povrch Iapetu není jen černý nebo bílý. Na tmavé polokouli jsou podle článku v New Scientist místa pokrytá bílým sněhem. Světlá polovina zase připomíná srst dalmatina, protože se na ní vyskytují ostře ohraničené ostrůvky tmavého materiálu.
O složení a původu tmavého materiálu zatím téměř nic nevíme. Astronomové spekulují, že jeho vrstva může být silná jen několik metrů, protože pád malého tělesa odhalí světlý podklad. Původ materiálu můžeme hledat v sopečné aktivitě kolem rovníku Iapetu stejně dobře jako na sousedních měsících.
Záhadu by snad mohla vyřešit spektrografická data, která Cassini během přeletu zaznamenala. Díky nim by mělo být možné určit chemické složení tmavého materiálu a podle něj i jeho původ.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
