Co by nám asi řekly gorily?
Co se dozvíme, když naučíme mluvit gorily znakovou řečí?
Druhého kongresu Evropské primatologické federace, který se konal ve dnech 3. 9. - 7. 9. 2007 v Praze se zúčastnila také Susane Lutterová z kalifornské Gorilí nadace (The Gorilla Foundation), kterou proslavila gorila nížinná jménem Koko, kterou Francine Pattersonová, známá jednoduše jako Penny, začala v roce 1972 učit znakovou řeč. Dnes je Koko 36 let a ovládá více než 1000 slov americké znakové řeči.
Koko není jediná
Kromě Koko se v nadaci začal znakovou řeč učit také Michael, osiřelý gorilí sameček z volné přírody. I přesto, že nedělal pokroky tak rychle jako Koko, byl velmi brzy schopen mluvit znakovou řečí plynně. Protože Michael před několika lety zemřel, doprovází v současnosti Koko gorilí samec Andoomy.
Jak se znaková řeč učí?
S výukou znakové řeči je potřeba začít už v útlém věku. Začíná se s jednoduchými a naprosto konkrétními znaky pro jídlo a pití. Protože jídlo a pití můžeme označit za nepostradatelnou součást života, a to nejen u goril, není divu, že se lidoopi naučili první znaky rychle. Koko začala používala první znak už během prvního týdne výcviku. Michael na to potřeboval první měsíc. Podstatný je nicméně podle Susan Lutterové fakt, že gorily okamžitě pochopily, že hlavním cílem znakové řeči je komunikace, a proto v účení pokračovaly tak úspěšně.
Co vám tedy gorily řekly?
Dalo by se předpokládat, že vyjadřovat své základní potřeby za pomocí znakového jazyka nebude pro gorily problém. Možná vás ale překvapí, že gorily využívaly znakovou řeč i ke sdělování svých dojmů a postřehů, k vyjádření obav o ostatní členy skupiny, k oživení dávných vzpomínek a také k zakrývání nepříznivých skutečností.
Dělají to i v přírodě?
Zůstává otázkou, jestli se podobným způsobem dorozumívají ("baví", chcete-li) také zvířata v divoké přírodě. Skupina, ve které vyrůstala Koko s Michaelem se totiž od klasického uspořádání gorilí rodiny podstatně lišila. "Normální" gorilí rodinu tvoří dominantní samec a skupina několika samic, které ale mezi sebou příliš neinteragují. V Gorilí nadaci to ale chodí jinak. Gorily jsou neustále obklopeny lidmi, kteří je ke komunikaci motivují.
Dvě nejchytřejší gorily na světě?
I když Koko a Michael vyrůstali v netypických podmínkách, obklopeni lidmi, kteří je navíc učili znakovou řeč, určitě nejde o výjimečné gorily a je tedy oprávněné se domnívat, že podobné pocity a myšlenky mají i gorily v divoké přírodě.
Převzato z Českého rozhlasu Leonardo