Gruzínský režisér Eldar Šengelaja

23. září 2010

Eldar Šengelaja je režisér filmů vyznačujících se poetickým viděním světa, laskavým humorem a smyslem pro groteskní nadsázku. Je hluboce oddaný domácí kulturní tradici, která byla také jedním z důvodů úspěchu jeho filmů v zahraničí. Věnoval se i pedagogické a organizační činnosti, nyní působí v politice.

Eldar Šengelaja pochází z významné rodiny. Jeho otec Nikolaj Šengelaja (1903 - 1943) byl jedním z prvních gruzínských režisérů a jeho matka Nata Vačnadzeová (1904 - 1953) byla považována za přední gruzínskou herečku. Jeho mladší bratr Georgij Šengelaja (nar. 1937) se rovněž věnuje filmu jako režisér (Niko Pirosmani - 1969, Melodie Verijské čtvrti - 1973 aj.).

Po střední škole odjel do Moskvy studovat režii na filmové fakultě VGIK, kterou jako žák Sergeje Jutkeviče dokončil roku 1958. Absolventský snímek Legenda o ledovom serdce (Legenda o ledovém srdci) natočil v tandemu se spolužákem Alexanderm Sacharovem ve studiích Mosfilmu, kde vznikl i jejich následující film Sněžnaja skazka (Sněhová pohádka, 1960), který byl cenzurou zakázán a uveden do distribuce až v 80. letech.

Pro oba tituly je příznačné prolínání pohádkových motivů s moderní realitou. V roce 1963 se jako tvůrce vrátil Eldar Šengelaja do vlasti a v Gruzijafilmu natočil ve spolupráci s Tamazem Meliavou film Belyj karavan (Bílá karavana) o pastevcích, kteří na podzim ženou stáda ovcí z hor do údolí. Po středometrážním snímku Mikela (Mikela, 1965), adaptaci novely klasika gruzínské literatury Davida Kldiašviliho, se setkala s velkým ohlasem Šengelajova samostatná režijní práce v podobě celovečerního filmu Neobvyklá výstava (Něobyknovennaja vystavka, 1969). K této úvaze o rozporu umělce, jenž by rád tvořil velká díla, a přitom je životem směrován ke komerčním zakázkám, napsal scénář Rezo Gabriadze, který spolupracoval i na následujících Dvou podivínech (Čudaki, 1974), fantaskní bajce o vynalézání létacího stroje, na základě jejíhož úspěchu se mluvilo o Eldaru Šengelajovi jako o mistrovi gruzínské komedie.

V roce 1978 režíroval Nevěstu pro dědečka (Mačecha Samanišvili) a o šest let později podle scénáře Reza Čeišviliho Blankytné hory aneb Nepravděpodobný příběh (Golubyje gory ili Něpravděpodobnaja istorija). S tímtéž významným spisovatelem a scenáristou spolupracoval Eldar Šengelaja na svém zatím posledním filmu Ekspress informacija (Expresní informace, 1993). Na video natočil roku 1989 dokumentární snímek Tragedija 9-ogo aprelja (Tragédie 9. dubna). Eldar Šengelaja získal několik domácích ocenění, byl zvolen předsedou Svazu filmařů Gruzie a nyní se věnuje politické činnosti.

Rozhovor Petra Slintáka s Eldarem Šengelajou jste mohli slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 21.9.2007.

autor: Tomáš Hála
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.