50 let Sputniku: SSSR vs. USA
Vypuštění první umělé družice Země byla historická událost obrovského významu. Pro běžné obyvatele planety Země spočívalo překvapení ve vypuštění samotném, pro zasvěcené pak spočívalo v tom, že to dokázali Sověti a ne Američané. Jak je možné, že poválečná země překonala ekonomického giganta Západu?
Co vlastně umožnilo zdecimované sovětské ekonomice již 12 let po druhé světové válce najít prostředky na uskutečnění tak významného a nákladného projektu? Souvisí to zřejmě s tím, že kořeny raketového výzkumu sahají hluboko do minulosti. Již na počátku 20. století vytvořili Konstantin Ciolkovskij v Rusku a Robert Goddard v Americe pojem umělé družice Země, vícestupňové rakety a stavu beztíže, technici ale v té době neuměli udělit tělesu kosmickou rychlost a sny obou vědců realizovat.
Koroljov vs von Braun
A tak se dá říct, že Sputnik je výsledkem dlouhodobé soutěže mezi dvěma geniálními osobnostmi, Sergejem Koroljovem a Wernherem von Braunem. Koroljov se narodil v roce 1907. V roce 1938 se stal obětí stalinských čistek a na 6 let byl odeslán do sibiřského gulagu. V padesátých a šedesátých letech, v období vesmírných závodů mezi Sovětským Svazem a USA se stal s podlomeným zdravím vedoucím konstruktérem sovětského raketového výzkumu. Na rozdíl od von Brauna byla jeho klíčová úloha v sovětském vesmírném programu tajena.
Až po jeho smrti v roce 1966 bylo zveřejněno, že autorem Sputniku je "hlavní konstruktér" Sergej Koroljov. Wernher von Braun byl o pět let mladší. Stál za vývojem balistické rakety V-2, vyvinuté pro nacistické Německo. Využívání práce vězňů z koncentračních táborů je velice kontroverzním místem v životě tohoto jinak geniálního vědce. Je ale pravdou, že v roce 1944 byl zatčen Gestapem a jen jeho nenahraditelnost a přímluva ministra Alberta Speera mu zřejmě zachránila život.
Přetahování o V-2
Raketová technika hrála za druhé světové války stále větší úlohu a rychle se rozvíjela. Kromě Braunových raket V-2, které byly ale nasazeny až koncem roku 1944 a měly význam spíše psychologický, disponovali Němci ručními raketovými protitankovýmí zbraněmi, tzv. pancerfausty, Američané měli své bazuky a nejúčinnější byly mobilní soustavy malých raket, slavné a obávané sovětské kaťuše. Na jejich konstrukci se sice Koroljov nemohl z gulagu podílet, po válce ale již probíhal raketový výzkum zcela pod jeho vedením.
A tak začala poválečná soutěž mezi Koroljovem a von Braunem, který se i se svým výzkumným týmem vzdal Američanům, protože tušil, že tam najde pro pokračování své práce na V-2 nejlepší podmínky. Sovětský kosmický program byl od začátku koncipován jako projekt na podporu armády, která se tak snažila dosáhnout vojenské převahy nad západním světem. Kromě družic Sputnik pracoval akademik Koroljov se svým týmem na vojenských průzkumných satelitech a připravoval raketu, která měla vynést do Vesmíru prvního člověka.
Do termínu vypuštění Sputniku zasáhla ještě jedna událost. Rok 1957 byl stanoven Mezinárodním geofyzikálním rokem podle cyklu sluneční aktivity. Vědci volali po vypuštění umělých satelitů právě v tomto období, kdy byla aktivita Slunce maximální a mapování zemského povrchu nejzajímavější. Pochopitelně se předpokládalo, že do kosmu poletí družice americká, protože americká vláda za tím účelem zřídila zvláštní vládní výbor, který měl program koordinovat.
Sověti zaskočili svět
Sověti ale uviděli obrovskou příležitost k získání mezinárodní prestiže a protože Koroljov byl připraven, Sputnik mohl být vypuštěn. A způsobil kromě obrovského překvapení i veliké změny v politickém, vojenském, technologickém i vědeckém rozvoji. Von Braunovi byl okamžitě navýšen rozpočet na projekt Explorer a v lednu 1958 byla úspěšně vypuštěna družice Explorer 1. A ještě jednu veledůležitou změnu způsobil Sputnik v Americe. Jako přímý důsledek jeho vypuštění vznikla NASA, americký národní výbor pro Vesmír a kosmonautiku.
Po úspěšném letu prvního Sputniku bylo rozhodnuto uspíšit program pro přípravu prvního člověka do vesmíru. 3. listopadu 1957 byl do vesmíru poslán pes Lajka v lodi Sputnik 2. 12. dubna 1961 obletěl Jurij Gagarin jako první člověk Zemi a úspěšně přistál.
Z počátku měl sovětský kosmický program náskok před NASA, díky ekonomickým problémům ho ale v tak zvaném boji o Měsíc ztratil. Na Měsíci zatím stanuli pouze američtí astronauti z mise Apollo. Vesmírný program postupně přestával být výsadou obou velmocí, začala se do něj zapojovat řada dalších států a tak vzájemné soutěžení v duchu Koroljov versus von Braun se již dávno stalo historií.
Padesátému výročí vypuštění první umělé družice Země se věnuje ve svém speciálním vydání magazín Nebeský cestopis dne 6. října 2007.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.